// API callback
relpostimgcuplik({"version":"1.0","encoding":"UTF-8","feed":{"xmlns":"http://www.w3.org/2005/Atom","xmlns$openSearch":"http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/","xmlns$blogger":"http://schemas.google.com/blogger/2008","xmlns$georss":"http://www.georss.org/georss","xmlns$gd":"http://schemas.google.com/g/2005","xmlns$thr":"http://purl.org/syndication/thread/1.0","id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432"},"updated":{"$t":"2021-04-24T02:32:57.804+05:45"},"category":[{"term":"स्थानीय समाचार"},{"term":"प्रमुख समाचार"},{"term":"सम्पादकीय"},{"term":"स्वतन्त्र विचार"},{"term":"प्रतीक दैनिक"},{"term":"खेलकूद"},{"term":"अर्थ-उद्योग-वाणिज्य"},{"term":"वाटिका"},{"term":"शिक्ष्f नेपाल"},{"term":"मन्तव्य"},{"term":"फिचर"},{"term":"आइतवार विशेष"},{"term":"बाटिका"},{"term":"अर्थविशेष"},{"term":"समयान्तर"},{"term":"स्तवतन्त्र विचार"},{"term":"महाभारतबाट सङकलन तथा अनुवाद"},{"term":"कबीरा खडा बजार"},{"term":"स्वान्त–सुखाय"},{"term":"फरक"},{"term":"स्वान्तः सुखायः"},{"term":"आर्थिक समाचार"},{"term":"स्वान्त सुखाय:"},{"term":"अर्थ विशेष"},{"term":"धर्म–संस्कृति"},{"term":"अन्तराष्ट्रिय समाचार"},{"term":"स्वान्त सुखाय"},{"term":"फिचर समाचार"},{"term":"आयुर्वेद"},{"term":"कानुनी परामर्श"},{"term":"पाठक मञ्च"},{"term":"कथा"},{"term":"टाकन–टुकन"},{"term":"पाठक पत्र"},{"term":"स्वास्थ्य चर्चा"},{"term":"सरोकार"},{"term":"कविता"},{"term":"पाठकमंच"},{"term":"कुरोको चुरो"},{"term":"व्यङ्ग्य"},{"term":"सङ्कलन तथा अनुवाद"},{"term":"लघुकथा"},{"term":"अर्थ–उद्योग–वाणिज्य"},{"term":"यात्रा"},{"term":"अन्तर्वार्ता"},{"term":"समसामयिक"},{"term":"\u000B\u0012\u001Bसम्पादकीय\f"},{"term":"व्यङग्य"},{"term":"\u000B\u0012\u0012खेलकूद\f"},{"term":"पाठक प्रतिक्रिया"},{"term":"स्वायन्त सुखाय"},{"term":"टाकनटुकन"},{"term":"रोचक"},{"term":"आजको बहस"},{"term":"महाभारतबाट सङकलित"},{"term":"संस्मरण"},{"term":"स्वान्तः सुखाय"},{"term":"इतिहास"},{"term":"उपन्यास"},{"term":"लोक\/संस्कृति"},{"term":"अन्तरार्टिय समाचार"},{"term":"धर्म संस्कृति"},{"term":"पुस्तक समीक्षा"},{"term":"शिक्षा नेपाल"},{"term":"मनोरन्जन"},{"term":"समय–सन्दर्भ"},{"term":"main news"},{"term":"फोटो"},{"term":"सन्दर्भ: २६ जनवरी"},{"term":"(स्थानीय समाचार"},{"term":"नारी हस्ताक्षर"},{"term":"१५ अगस्त"},{"term":"recent"},{"term":"धर्म दर्शन"},{"term":"व्यङ्ग्यम्"},{"term":"साहित्यात्मक"},{"term":"एकाङ्की"},{"term":"प्रसङ्गतरङ्ग"},{"term":"\u000B\u0012\u0015मन्तव्य\f"},{"term":"%प्रमुख समाचार"},{"term":"आलेख"},{"term":"कृति समीक्षा"},{"term":"नारी  हस्ताक्षर"},{"term":"पोषण\/आहार"},{"term":"प्रविधि"},{"term":"यात्रा संस्मरण"},{"term":"युग परिवर्तन कसरी र कहिले"},{"term":"विज्ञान प्रविधि"},{"term":"विश्व सन्दर्भ"},{"term":"संस्कृति\/साहित्य"},{"term":"सन्दर्भ - महिला हिंसा"},{"term":"सन्दर्भ: विश्व एड्स दिवस"},{"term":"समाचार विश्लेषण"},{"term":"एकाङ्की नाटक"},{"term":"खोजीनीति"},{"term":"गजब"},{"term":"जनसरोकार"},{"term":"जीवनी"},{"term":"नियात्रा"},{"term":"पोषण"},{"term":"प्रवृत्ति र मनोवृत्ति"},{"term":"फरक मत"},{"term":"राशिफल"},{"term":"लोकविश्वास"},{"term":"सन्दर्भ ः विवेकानन्दा दिवस"},{"term":"सन्दर्भ- श्रीकृष्ण जन्माष्टमी"},{"term":"सन्दर्भ: नारी दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: बाल दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: भारतको स्वतन्त्र दिवस"},{"term":"सिर्सियाँ नदी प्रदूषण प्रकरण"},{"term":"स्मृति"},{"term":"स्वतन्त्त विचार"},{"term":"हाम्रो बारेमा"},{"term":"\u000B\u0012%प्रमुख समाचार\f"},{"term":"\u000B\u0012(स्थानीय समाचार\f"},{"term":"(सन्दर्भ: ५८ औं राष्ट्रिय सहकारी दिवस"},{"term":"(७ अप्रिल–विश्व स्वास्थ्य दिवसको उपलक्ष्यमा)"},{"term":"pramuk samachar"},{"term":"अन्तर्राष्ट्रिय मातृभाषा दिवस"},{"term":"असार १५: धान दिवस"},{"term":"गुड फ्राइडे"},{"term":"गुरुनानक जयन्ती"},{"term":"गुरुनानक देव जयन्ती विशेष"},{"term":"चिठ्ठी"},{"term":"चियोचर्चा"},{"term":"जीवशास्त्र"},{"term":"जीवेम शरद: शतम्"},{"term":"जीवेम शरदः शतम्"},{"term":"जैव विविधता दिवस"},{"term":"तथ्याङ्क"},{"term":"दृष्टिकोण"},{"term":"धन्वन्तरि जयन्ती"},{"term":"नियतिको फल"},{"term":"नीति वचन"},{"term":"प्रजापिता ब्रह्माबाबाको ४७ औं अव्यक्ति दिवस"},{"term":"प्रसङ्गवश"},{"term":"बुद्ध जयन्तीको उपलक्ष्यमा"},{"term":"बेलाको बोली"},{"term":"ब्रह्मा स्मृति दिवस"},{"term":"भानु जयन्ती"},{"term":"भाषा"},{"term":"भाषा\/संस्कृति"},{"term":"भ्यालेन्टाइन डे"},{"term":"मजदुर दिवस विशेषः"},{"term":"मतमतान्तर"},{"term":"मतान्तर"},{"term":"महाशिवरात्री"},{"term":"महिला सरोकार"},{"term":"महिला हस्ताक्षर"},{"term":"मानवीय व्यवहार"},{"term":"यात्रानुभव"},{"term":"युवा आवाज"},{"term":"लोहिया जयन्ती"},{"term":"वातावरण"},{"term":"वि.सं. २०७७ सालको वर्षफल"},{"term":"विज्ञापनको लागि सम्पर्क"},{"term":"विश्लेषण"},{"term":"विश्व एड्स दिवसको उपलक्ष्यमा"},{"term":"व्यक्तित्व"},{"term":"सन्दभ: विश्व मधुमेह दिवस"},{"term":"सन्दर्भ - मानव अधिकार दिवस"},{"term":"सन्दर्भ : क्षयरोग दिवस"},{"term":"सन्दर्भ : चुरे दिवस"},{"term":"सन्दर्भ : बाल दिवस"},{"term":"सन्दर्भ : रमजान"},{"term":"सन्दर्भ गाँधी जयन्ती"},{"term":"सन्दर्भ भानुजयन्ती"},{"term":"सन्दर्भ मोती जयन्ती"},{"term":"सन्दर्भ रक्तसञ्चार सेवा दिवस"},{"term":"सन्दर्भ विश्व रेडक्रस दिवस"},{"term":"सन्दर्भ ६१ औं राष्ट्रिय क्षयरोग दिवस"},{"term":"सन्दर्भ- विश्व वातावरण दिवस"},{"term":"सन्दर्भ-विश्व पर्यटन दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: भारतको ६४औं गणतन्त्र दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: भारतको ६९औं स्वतन्त्रता दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: रमजान पर्व"},{"term":"सन्दर्भ: रेडक्रस दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: विश्व बाल दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: विश्व मौसम दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: विश्व रेडक्रस दिवस"},{"term":"सन्दर्भ: वीपी जयन्ती"},{"term":"सन्दर्भ: श्री गुरु अर्जुनदेवजी महाराज शहिदी दिवस"},{"term":"सन्दर्भः अन्तर्राष्ट्रिय हिन्दी दिवस"},{"term":"सन्दर्भः गुरु नानक जयन्ती"},{"term":"सन्दर्भः भारतको स्वतन्त्र दिवस"},{"term":"सन्दर्भः योग दिवस"},{"term":"सन्दर्भ– शहीद दिवस"},{"term":"सन्र्दभ विश्व पर्यावरण दिवस"},{"term":"समीक्षा"},{"term":"समीक्षा समाहरण"},{"term":"सम–सामयिक"},{"term":"साहित्यवार्ता"},{"term":"हास्य एकाङ्की"},{"term":"हास्यव्यङ्ग्य एकाÍी"},{"term":"२० चैत्र २०७१)"},{"term":"२०७७ सालको वार्षिक राशिफल"}],"title":{"type":"text","$t":"Prateek Daily"},"subtitle":{"type":"html","$t":""},"link":[{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#feed","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/posts\/default"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/-\/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BF%E0%A4%95+%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0?alt=json-in-script\u0026max-results=50"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/search\/label\/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BF%E0%A4%95%20%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0"},{"rel":"hub","href":"http://pubsubhubbub.appspot.com/"},{"rel":"next","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/-\/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BF%E0%A4%95+%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0\/-\/%E0%A4%86%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BF%E0%A4%95+%E0%A4%B8%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%9A%E0%A4%BE%E0%A4%B0?alt=json-in-script\u0026start-index=51\u0026max-results=50"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"generator":{"version":"7.00","uri":"http://www.blogger.com","$t":"Blogger"},"openSearch$totalResults":{"$t":"136"},"openSearch$startIndex":{"$t":"1"},"openSearch$itemsPerPage":{"$t":"50"},"entry":[{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-3981750911160975029"},"published":{"$t":"2020-10-18T19:11:00.003+05:45"},"updated":{"$t":"2020-10-18T19:11:32.224+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" एफओबीबाट सामान मगाउन आयातकर्तालाई सुझाव"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-n-YCy71tHxI\/X4xCbQvwxGI\/AAAAAAAA5MU\/_y2DCyroZcQvhmJRlTLOA_OBx5klxUoFgCLcBGAsYHQ\/s1102\/prestine.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"581\" data-original-width=\"1102\" height=\"338\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-n-YCy71tHxI\/X4xCbQvwxGI\/AAAAAAAA5MU\/_y2DCyroZcQvhmJRlTLOA_OBx5klxUoFgCLcBGAsYHQ\/w640-h338\/prestine.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cp\u003E\u003Cbr \/\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, २ कात्तिक\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;भारत तथा तेस्रो मुलुकसँगको व्यापार तथा पारवहनको ज्ञान सबैलाई नहुँदा व्यापारमा ठूलो घाटा भोग्नुपर्छ। कुन प्रणालीबाट के सामान मगाउने हो, सोको उचित ज्ञान र दक्ष कर्मचारीको अभावमा व्यवसायीहरू कङ्गाल हुन सक्छन्। तर सही समयमा सही ज्ञान र सीप लगाएर व्यवसाय गरियो भने व्यवसायमा लागत खर्च घटाएर फाइदा गर्न सकिने विज्ञहरूको भनाइ छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह भन्सार सञ्चालन गर्न ५ वर्षको ठेक्का लिएको ठेकेदार कम्पनीका अर्थविज्ञहरूका अनुसार नेपाली आयातकर्ताहरूसँग तेस्रो मुलुकसँग गर्नुपर्ने व्यापारमा दक्ष जनशक्ति (प्रोफेशनल फ्रेट फरवार्डर)को नेपालमा अभाव देखिएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;सुक्खा बन्दरगाह सञ्चालन गर्ने प्रिन्सिटाइन भ्याली प्रालिका स्ट्रेटेजी प्रमुख आदित्य रोयका अनुसार नेपाली आयातकर्ताहरू एजेन्ट वा कम ज्ञान भएका लजिस्टिक प्रतिनिधिबाट मालसामान मगाउँँदा बर्सेनि करोडौं रुपैयाँ घाटा बेहोरिरहेको छन्। उनले नेपाली आयातकर्ताहरू विशेषगरी सिआइएफ\u003Cbr \/\u003E(कस्ट इन्स्युरेन्स पे्रmट)बाट मालसामान मगाउने गरेको बताए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;यसमा आयातकर्ताहरू निर्यातकर्ता र सिपिङलाइन कम्पनीको नियन्त्रणमा रहने गर्छन्। तर फ्रि अन बोर्ड (एफओबी)बाट मालसामान मगाउँँदा कम्तीमा विभिन्न शुल्कबापत २५ प्रतिशत बचत गर्न सकिने उनको विश्लेषण छ। ‘सिआइएफबाट सामान मगाउँदा जहाजबाट आउने सामानको बीमा विदेशी कम्पनीले गर्छ, जहाज डुब्यो भने बीमाको रकम लिन झन्झट खेप्नुपर्छ, भाडा पनि सिपर \u003Cbr \/\u003E(जहाज कम्पनी)ले तय गर्छ। त्यसैगरी, सामान कुन समयमा आउँछ, कति दिनको विलम्ब शुल्क लिने हो, सबै कुरा सिपिङलाइन कम्पनीको हातमा हुने भएकोले व्यवसायीले अरूको भर पर्नुपर्नेछ। तर एफओबीबाट सामान मगाउँँदा जहाजको भाडा बार्गेनिङ गर्न सहज हुन्छ, बीमा नेपाली कम्पनीसँग गर्न कागजात तथा पैसा भुक्तानी लिन दिन पनि सहज हुनेछ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;विलम्ब शुल्कमा पनि सिपिङलाइन कम्पनीसँग बार्गेनिङ गर्न सकिन्छ। यसरी सिआइएफभन्दा एफओबी न्यून खर्चिलो प्रणाली हुने भएकोले यस विधिबाट नै सामान मगाउँँदा बेस हुने उनले सुझाव दिए।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/3981750911160975029\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/10\/blog-post_292.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3981750911160975029"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3981750911160975029"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/10\/blog-post_292.html","title":" एफओबीबाट सामान मगाउन आयातकर्तालाई सुझाव"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-5881603422654292894"},"published":{"$t":"2020-09-30T21:46:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-09-30T22:04:56.502+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" व्यावसायिक केराखेतीः सुगर फ्री केरा पनि उत्पादन"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cp\u003E\u003C\/p\u003E\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-wXzIlwWpLOo\/X3Srw_SHYXI\/AAAAAAAA4kI\/Zu3ETECVRbwen4hdEAVvN6STJumG9lV8ACLcBGAsYHQ\/s1105\/banana%2Bfarm.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"550\" data-original-width=\"1105\" height=\"318\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-wXzIlwWpLOo\/X3Srw_SHYXI\/AAAAAAAA4kI\/Zu3ETECVRbwen4hdEAVvN6STJumG9lV8ACLcBGAsYHQ\/w640-h318\/banana%2Bfarm.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, सेढवा, १४ असोज\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;जीराभवानी गाउँपालिका–१ निवासी जितेन्द्र यादवले व्यावसायिक केराखेती शुरू गरेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;यादवले पाँच कट्ठा जग्गामा गत वर्षको कात्तिकमा पाँच सय केराको बोट रोपेका थिए। ११ महीनामा यादवले दुर्ई लाख मूल्यबराबरको केरा उत्पादन गरेका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;उत्पादित केरा एक साताभित्र बेच्ने यादवले बताए। यादवले जी–९ प्रजातिको केरा रोपेका छन्। साथै सोही प्रजातिका दशवटा सुगर फ्री केरा पनि रोपेका छन्। यादवले प्रतिदर्जन रु ३५ मा केरा व्यापारीलाई बेच्ने योजना बनाएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;५ कट्ठा बलौटे जग्गामा अन्य बाली उत्पादन नहुने भएपछि उनले थप १ बिघा १५ कट्ठा जग्गामा करीब साढे तीन हजार केराको बोट रोपेका छन्। यादवले ५ वर्षदेखि व्यावसायिक कुखुरापालन पनि गर्दै आएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cp\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/5881603422654292894\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_487.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5881603422654292894"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5881603422654292894"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_487.html","title":" व्यावसायिक केराखेतीः सुगर फ्री केरा पनि उत्पादन"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-8602957028230365579"},"published":{"$t":"2020-09-20T18:08:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-09-20T18:17:12.398+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" नोवेल टेक्सटाइल्सको ११ करोडको होजियारी प्लान्ट आउँदै"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-7DxKwhWkoAc\/X2dJfsebHOI\/AAAAAAAA4PA\/sDnBoaoXj1csy33JeMDnLJmSPNdjaKvmQCLcBGAsYHQ\/s727\/textiles.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"512\" data-original-width=\"727\" height=\"450\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-7DxKwhWkoAc\/X2dJfsebHOI\/AAAAAAAA4PA\/sDnBoaoXj1csy33JeMDnLJmSPNdjaKvmQCLcBGAsYHQ\/w640-h450\/textiles.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, परवानीपुर, ४ असोज\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;चिनियाँ र भारतीय रेडिमेड कपडाको आयात कम भएपछि वीरगंजका उद्योगीहरूले गार्मेन्ट उद्योगतर्फ लगानी विस्तार गर्न थालेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;विगत ६ महीनादेखि कोरोना महामारीको कारण बजार, व्यापार प्रभावित भएको छ। लकडाउनले नेपाल–भारत सीमा सिल हुँदा भारतबाट तस्करीमार्फत् तयारी कपडाहरू नेपाल भित्रिन पाएको छैन। जसले गर्दा स्वदेशी उद्योगहरू फस्टाउन थालेको वीरगंजका उद्योगीहरूको भनाइ छ। वीरगंज–पथलैया औद्योगिक कोरिडोरको परवानीपुरस्थित नोवेल टेक्सटाइल्स प्रालिले होजियारी धागो र कपडा उत्पादन गर्ने अर्को युनिट थपिरहेको छ। उद्योगका सञ्चालक रमेश गाडियाका अनुसार रु ५ करोडको मेशिन र भवन भाडा, बिजुलीलगायतमा रु ६ करोड गरी कुल ११ करोडको लगानीमा नोवेल टेक्सटाइल्सको अर्को प्लान्ट स्थापना भइरहेको हो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;आगामी नोभेम्बरदेखि सञ्चालनमा आउने उद्योगको निटिङ फेब्रिक कपडा बुन्ने मेशिन चीनबाट आयात भएको तथा एयर कभरिङ मेशिन स्वीट्जरल्यान्डबाट आयात गरिएको उनले जानकारी गराए। विदेशबाट आयात तथा तस्करीबाट भित्रिने कपडाको परिमाण घट्दै गएको र महामारीको समयमा देशमा स्वदेशी उद्योगबाट उत्पादित कपडाको माग बढ्दै गएकोले वीरगंजका अन्य उद्योगीहरू पनि होजियारीका कपडा जस्तैः टीसर्ट, ट्र्याक सुट, लेगिङ्जलगायतका कपडा बुन्ने उद्योग लगाउनेतर्फ लगानी बढाउन थालेका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;“कोरोना महामारीले कपडा उद्योगको लागि अवसर प्रदान गरेको छ। पहिले भारतबाट तस्करीको माध्यम बर्सेनि अर्बौंको कपडा नेपाल भित्रिन्थ्यो, जुन अहिले सम्भव छैन। यस्तो बेलामा स्वदेशी उद्योगहरूलाई सरकारले सहुलियत दियो भने अहिलेको सङ्कटको बेलामा पाठ सिकेर हामी कपडा उत्पादनमा आत्मनिर्भर बन्न सक्छौं,” गाडियाले भने। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;सो प्लान्टबाट मासिक १० टन धागो र ३५ टन कपडा उत्पादन हुने जनाइएको छ। पूर्ण स्वचालित प्रविधि रहेको सो उद्योगमा प्रारम्भिक चरणमा १२ जना प्राविधिकले रोजगार पाउने बताइएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;वीरगंजमा एउटा\/दुई वटा मेशिन\u0026nbsp; राखेर कम्तीमा २० वटा होजियारी र ५० वटा जति कपडा उद्योग सञ्चालनमा छन्। उद्योगीले कपडा उद्योगजस्तै गार्मेन्ट (तयारी पोशाक) उद्योगलाई पनि सहुलियत दरमा ऋण उपलब्ध गराउनुपर्ने माग गरेका छन्। कपडा उद्योगले ब्याजदरमा ५ प्रतिशत सहुलियत पाउँछ भने गार्मेन्ट उद्योगलाई अहिले सरकारले सहुलियत दिएको छैन। फाइबर आयातमा शून्य प्रतिशत भन्सार महसूल, यार्नमा ५ प्रतिशत र रेडिमेड कपडा आयातमा १५ प्रतिशत रहेकोमा कम्तीमा १० प्रतिशत थप भन्सार महसूल बढाउँदा विदेशी रेडिमेड कपडाको आयात घटेर स्वदेशी उद्योगलाई प्रवद्र्धन गर्न सकिने बताइएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;विगत १५ वर्षदेखि सञ्चालित नोवेल टेक्सटाइल्समा वीरगंजका उद्योगी विनय साह, गणेश लाठ, चेतन गाडियाको लगानी रहेको छ।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/8602957028230365579\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_875.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8602957028230365579"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8602957028230365579"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_875.html","title":" नोवेल टेक्सटाइल्सको ११ करोडको होजियारी प्लान्ट आउँदै"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-883310051457670169"},"published":{"$t":"2020-09-16T17:36:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-09-16T17:48:35.811+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" निषेधाज्ञा र लकडाउनका कारण वीरगंजमा रोकियो १५ सय कार"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003C\/p\u003E\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-TV3CUzUHoRM\/X2H8NAaMoII\/AAAAAAAA4H4\/Bmn5ZZYh_lg177QNczrMDLqdWIkFm03lACLcBGAsYHQ\/s729\/car.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"451\" data-original-width=\"729\" height=\"396\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-TV3CUzUHoRM\/X2H8NAaMoII\/AAAAAAAA4H4\/Bmn5ZZYh_lg177QNczrMDLqdWIkFm03lACLcBGAsYHQ\/w640-h396\/car.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cbr \/\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, ३१ भदौ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;दशैंको सिजन शुरू हुन लाग्दा पनि वीरगंज नाकाबाट पहिलेजस्तो गाडी आयात भएको छैन। दशैं–तिहारमा विशेष गरी मोटरसाइकलदेखि विलासी कार र हेभी सवारीसाधन विगतमा खूबै आयात हुन्थ्यो। तर विगत ६ महीनादेखि जारी कोभिडको असरले देशकै अर्थव्यवस्थामा नकारात्मक असर पारिरहेको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;चैत १० गतेदेखि नेपालमा शुरू भएको लकडाउन र निषेधाज्ञाको कारण बजार बन्द छ। सडकमा गाडी गुडेको छैन, बिक्री नभएर गाडीहरू शोरूममा थन्केका छन्। त्यसमाथि पूर्वअर्थमन्त्री डा युवराज खतिवडाको गाडी आयातमा परिवर्तित भन्सार नीतिले गाडी आयातकर्ताहरू निराश बन्नुका साथै खर्बाैंको लगानी रहेको यो व्यवसाय पनि घाटाको व्यापार बन्न थालेको बताइएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;गाडी आयात रोक्दा व्यापार घाटा कम हुने भएकोले सरकारले त्यस्तो नीति ल्याएको अर्थमन्त्रीको दाबी थियो। तर गत जेठ १५ गतेको बजेट भाषणमा विद्युतीय गाडीको आयातमा कडाइ गर्दै राजस्वको दर बढाउँदा अहिले विद्युतीय गाडीहरू पनि भन्सार नाकामैं होल्ड भएर खिया लाग्न शुरू भएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;वीरगंजमा अहिले तीनवटा भन्सार नाकामा १५०० वटा सवारीसाधन होल्ड भएर बसेको भन्सार अधिकारीहरूले बताएका छन्। वीरगंज भन्सारको पुरानो भन्सार नाकामा ३०० कार र आइसिपी नाकामा १४०० वटा सवारीसाधन (ट्रक, ट्रिपर, कार, जीप, भ्यान, ट्याक्टर, लरी) अड्केको छ। श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह भन्सारको यार्डमा करीब २०० विभिन्न ब्रान्डका गाडी थन्केका छन्। कुल गाडीमध्ये ८० प्रतिशत विलासी कार रहेका छन्। कारहरूमा मारुती सुजुकी, हुन्डाई, महिन्द्रा, किया, इसुजु, फोर्ड, टोयोटा, निसान, प्राडोलगायत रहेको आइसिपी भन्सार सञ्चालन हेर्ने नेपाल इन्टरमोडेल यातायात विकास समिति, आइसिपी वीरगंजका वरिष्ठ सहायक प्रकाशकुमार झाले बताए। उनले दुई दिनदेखि ५३२ दिनसम्म होल्ड भएका थुप्रै कार रहेको बताए। यसरी गाडी होल्ड हुँदा २ दिनदेखि ८ दिनसम्म पार्किङबापत २७३ रुपैयाँ प्रतिदिन तिर्नुपर्छ भने त्यसपछि हरेक दिनको ५३२ रुपैयाँ जोडिंदै जाने नियम छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;आइसिपीमा रोकिएका करीब १४०० वटा गाडीको पार्किङ शुल्कबापत रु ३ करोड ८ लाख असुल हुन्छ। होल्ड भएका गाडीको पार्किङ शुल्क बढ्दै जाँदा पछि आयातकर्तालाई थप भार पर्छ। उनले हुन्डाई कार आयात गर्ने लक्ष्मी इन्टरकन्टिनेन्टल लिमिटेडले जेठ पहिले नै मगाएको २७ वटा विद्युतीय कार पनि जाँचपास हुन नसकेर थन्केर बसेको बताए। त्यसैगरी, कन्टिनेन्टल ट्रेडिङले आयात गरेको किया, जिओ \u003Cbr \/\u003Eअटो मोबाइल्सले आयात गरेको फोर्ड ब्रान्डको कार, अग्निले आयात गरेको महिन्द्राका गाडीहरू, सिप्रदीले आयात गरेको टाटाका गाडीहरू, चौधरी समूहले मगाएको मारुती सुजुकी कार, जापानी ब्रान्डको टोयोटा र निसानका गाडीहरू पनि होल्ड भएका छन्। त्यसैगरी, १० वटा प्राडो कार पनि होल्ड भएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;बजार बन्द र माग कम भएपछि गाडी आयातकर्ताहरूले गाडी भन्सार बिन्दुबाट नछुटाएको भन्सार अधिकारीहरूले बताएका छन्। वीरगंज भन्सारका सूचना अधिकारी विमलकुमार साहका अनुसार डिजेल र पेट्रोलबाट चल्ने विलासी गाडीको आयातमा ६० देखि ८० प्रतिशत भन्सार महसूल, शतप्रतिशत अन्तःशुल्क, १३ प्रतिशत मूल्य अभिवृद्धि कर र ८ प्रतिशत सडक निर्माण दस्तुर जोड्दा करीब २ सय प्रतिशत राजस्व तिर्नुपर्छ। त्यसैले आयातकर्ताहरू गाडी किन्ने ग्राहक पक्का भएपछि मात्र भन्सार नाकाबाट गाडी छुटाउँछन्। विद्युतीय गाडीमा पनि राजस्व बढाउँदा विद्युतीय गाडीको आयात ठप्प भएको छ भने भन्सार नाका आइपुगेका गाडी जाँचपास गराउन पनि व्यवसायी उदासीन बनेका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cp\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/883310051457670169\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_500.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/883310051457670169"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/883310051457670169"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_500.html","title":" निषेधाज्ञा र लकडाउनका कारण वीरगंजमा रोकियो १५ सय कार"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-1568909372320391214"},"published":{"$t":"2020-09-08T18:22:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-09-08T18:27:44.327+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" परल मूल्यमा मल पाएपछि किसानहरू खुशी"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-nYa_oMWquJk\/X1d61gZw-RI\/AAAAAAAA348\/Txgx-yaqvWMIDY4gQtccuQP0G88V_DS6gCLcBGAsYHQ\/s1104\/mal.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"410\" data-original-width=\"1104\" height=\"238\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-nYa_oMWquJk\/X1d61gZw-RI\/AAAAAAAA348\/Txgx-yaqvWMIDY4gQtccuQP0G88V_DS6gCLcBGAsYHQ\/w640-h238\/mal.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, सेढवा, २३ भदौ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;जीराभवानी गाउँपालिकाका किसानले परल मूल्यमा मल पाएका छन्। प्रतीक दैनिकमा भदौ १६ गते साल्ट टे«डिङबाट सरकारको अनुदानमा प्राप्त मल संस्थाहरूले दोब्बरी मूल्यमा बिक्री गरिरहेको समाचार प्रकाशित भएपछि स्थानीय प्रशासनले किसानहरूलाई परल मूल्यमा मल उपलब्ध गराउन पहल गरेपछि किसानहरूले मल प्राप्त गरेका हुन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;जीराभवानी गापाको वडा नं. २, ३, ४ सेढवा, नौकाटोला, सुपौलीमा रहेको चारवटा कृषि सहकारी संस्थाले युरिया मल प्रतिबोरा रु ८ सयमा बिक्री गरेको छ। साल्ट टे«डिङबाट रु ७ सय ५० मा खरीद गरेको र ढुवानी खर्च जोडेर रु ८ सयमा बिक्री गरेको सहकारी संस्थाले जनाएको छ। साल्ट टे«डिङले यसअघि कृषि सहकारी संस्थाहरूलाई युरिया मलसँगै एसएसपी, साल्फेट र जिङ्क खरीद गर्न बाध्य गरेकोमा यसपटक सहकारीहरूलाई बाध्य गरिएको छैन। साल्ट टे«डिङले संस्थालाई मल मात्र बिक्री गरेपछि संस्थाले पनि किसानहरूलाई आवश्यकता अनुसार मल बिक्री गरेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;यसअघि, संस्थाले जबरजस्ती किसानहरूलाई मलसँगै अन्य मल पनि बिक्री गर्ने गरेको थियो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;कृषि संस्थाले किसानहरूको माग अनुसार मल उठाएको र ढुवानी खर्च जोडेर बिक्री गरेको किसानहरूले बताएका छन्। संस्थालाई साल्ट टे«डिङले सातामा एकपटक ७० बोरा युरिया मल उपलब्ध गराएको छ। यसअघि ३० देखि ४० बोरा मल मात्र उपलब्ध गराउने गरेको थियो। \u003Cbr \/\u003Eप्रस, पर्सागढी\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;साल्ट टे«डिङले कृषि सहकारी संस्थालाई मल उपलब्ध गराउन शुरू गरेपछि पर्सागढी नपाका किसानहरू खुशी भएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;मल नपाएर भारत जानुपर्ने किसानहरूलाई अहिले सुविधा भएको छ। पछिल्लो समयमा नेपाली किसानहरूले भारतीय मल पनि तस्करीका कारण रु १२ सयदेखि रु १४ सयमा खरीद गर्नुपरेको थियो। भारतीय मल प्रतिबोरा ४५ किलोको हुन्छ। भारतमा भारु ३५० पर्ने मल तस्करहरूले रु १२ सयदेखि १४ सयमा बिक्री गर्ने गरेका थिए। अहिले नेपाली मल ५० किलो बोराको किसानहरूले रु ८ सयमा पाइरहेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;पर्सागढी सहकारी संस्थाका सञ्चालक रामाशीष यादवले वडाको सिफारिशमा किसानहरूले साल्ट टे«डिङबाट सीधैं मल पाइरहेको बताए। यसका साथै संस्थाले गाउँमा लगेर भाडा जोडी किसानहरूलाई परल मूल्यमा बिक्री गरिरहेका छन्। \u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/1568909372320391214\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_732.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1568909372320391214"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1568909372320391214"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_732.html","title":" परल मूल्यमा मल पाएपछि किसानहरू खुशी"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-1881251611554378781"},"published":{"$t":"2020-09-08T18:20:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-09-08T18:27:44.327+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" सुक्खा बन्दरगाहद्वारा १ अर्ब ८६ करोड राजस्व असुली"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-B8U-8OEfQRg\/X1d6izIafLI\/AAAAAAAA340\/YO7SU5Jz1y8sjI-0kuiBWAh_yWl9Bj0sACLcBGAsYHQ\/s1096\/railway.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"300\" data-original-width=\"1096\" height=\"176\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-B8U-8OEfQRg\/X1d6izIafLI\/AAAAAAAA340\/YO7SU5Jz1y8sjI-0kuiBWAh_yWl9Bj0sACLcBGAsYHQ\/w640-h176\/railway.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cp\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, २३ भदौ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह भन्सार कार्यालयले चालू आवको साउनमा राजस्व लक्ष्य भेटाएको छ। भन्सार विभागले भन्सार कार्यालयलाई दिएको लक्ष्यभन्दा ४.६७ प्रतिशत बढी राजस्व सङ्कलन गरेको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;सुक्खा बन्दरगाह भन्सार कार्यालयले गत साउनमा रु १ अर्ब ७८ करोड २७ लाख ८४ हजारको मासिक राजस्व लक्ष्य पाएकोमा लक्ष्यभन्दा ४.६७ प्रतिशत बढी अर्थात् रु १ अर्ब ८६ करोड ६० लाख ८५ हजार राजस्व सङ्कलन गरेको छ। भन्सार कार्यालयले भन्सार महसूलतर्फ रु ९८ करोड ७ लाख ५२ हजार लक्ष्य पाएकोमा रु ८२ करोड २८ लाख २ हजार, मूअकतर्फ रु ५२ करोड २४ लाख १ हजार लक्ष्य पाएकोमा रु ९२ करोड ९९ लाख ९५ हजार, अन्तःशुल्कतर्फ रु २५ करोड ७१ लाख ५ हजार लक्ष्य पाएकोमा रु १० करोड १२ लाख ३३ हजार, सडक निर्माण दस्तुर तथा अन्य महसूल गरी कुल रु १ अर्ब ८६ करोड ६० लाख ८५ हजार राजस्व असुली भएको सुक्खा बन्दरगाह भन्सार कार्यालयका सूचना अधिकारी जगदीश पूर्वेेले जानकारी गराए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;उनले गत आवभन्दा यस आवको साउनमा राजस्व लक्ष्य कम पाएको हुनाले लक्ष्य भेटाउन सहज भएको बताए। कोरोना महामारीको कारण वीरगंज भन्सार र श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह भन्सार कार्यालयले गत वर्षभन्दा यस वर्ष राजस्व लक्ष्य कम पाएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;यस बन्दरगाह भन्सारले चालू आवको १२ महीनाको लागि रु ४४ अर्ब ६३ करोड ३ लाख ६२ हजार राजस्व लक्ष्य पाएको छ। भन्सार कार्यालयले भदौमा रु ३ अर्ब १२ करोड ५७ लाख ७१ हजार, आगामी असोजमा रु ४ अर्ब ४६ करोड २६ लाख ९२ हजार, कात्तिकमा रु २ अर्ब ५ करोड ४२ लाख ८ हजार, मङ्सिरमा रु ४ अर्ब ९२ करोड २६ लाख ६४ हजार, पुसमा रु ५ अर्ब ९७ करोड ८८ लाख २५ हजार, माघमा रु ३ अर्ब ५७ करोड ५१ लाख ३० हजार, फागुनमा रु ३ अर्ब ५६ करोड ९९ लाख २० हजार, चैतमा रु ३ अर्ब ६५ करोड ८५ लाख ३५ हजार, वैशाखमा रु ५ अर्ब १ करोड २४ लाख २२ हजार, जेठमा रु ४ अर्ब १ करोड ९ लाख ४४ हजार र असारमा रु ३ अर्ब ५५ करोड ६४ लाख ६१ हजारको राजस्व लक्ष्य पाएको छ।\u003Cb\u003E\u003Cbr \/\u003Eसुक्खा बन्दरगाह भन्सार प्रमुखको सरुवा\u003C\/b\u003E\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह भन्सार प्रमुख उमेश श्रेष्ठको सरुवा भएको छ। उनलाई वीरगंजबाट राजस्व अनुसन्धान विभाग, ललितपुरमा सरुवा गरी पठाइएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;भन्सार प्रमुख श्रेष्ठ आज काठमाडौं गए। उनको ठाउँमा को आउनेबारे निर्णय भएको छैन। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;पछिल्लो दुई वर्षमा सुक्खा बन्दरगाह भन्सार कार्यालयले लक्ष्य अनुसारको असुली गर्दै आएको थियो भने कोरोनाकालमा पछिल्लो ६ महीनामा राजस्व सङ्कलन प्रभावित भएको थियो। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/1881251611554378781\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_296.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1881251611554378781"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1881251611554378781"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_296.html","title":" सुक्खा बन्दरगाहद्वारा १ अर्ब ८६ करोड राजस्व असुली"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-1392725346730219269"},"published":{"$t":"2020-09-07T18:09:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-09-07T18:18:03.431+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" धानबालीमा विभिन्न रोगको प्रकोप"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-GO905r5nQSg\/X1Ymb0Kc_QI\/AAAAAAAA32o\/lVFWATUNzHEwdCroctrxxNx0OSkUTd9RQCLcBGAsYHQ\/s709\/dhan.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"452\" data-original-width=\"709\" height=\"408\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-GO905r5nQSg\/X1Ymb0Kc_QI\/AAAAAAAA32o\/lVFWATUNzHEwdCroctrxxNx0OSkUTd9RQCLcBGAsYHQ\/w640-h408\/dhan.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, पोखरिया, २२ भदौ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;बजियानका किसानहरू पनि धानमा बेक्टोरियल लिफ ब्लाइट, सित ब्लाइट, पातको डढुवा (सरनवा) ब्लास्ट रोगको समस्याबाट ग्रसित छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;पकाहामैनपुर, कालिकामाई,\u0026nbsp;\u0026nbsp; छिपहरमाई गाउँपालिका र पोखरिया नगरपालिकाका किसानहरू धानमा लाग्ने यी रोगहरूबाट आक्रान्त भएको पकाहामैनपुर गापा, धोरे निवासी किसान मनोज मेहताले बताए। उनले पात सुक्ने, रातो, पहेंलो, खैरो धर्को पातमा देखिने गरेको बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;अर्का किसान सोही गापाका सुर्जाहा निवासी वीरेन्द्र चौहानले पनि आफूहरू धानमा लाग्ने रोगबाट चिन्तित भएको र उत्पादन घट्ने चिन्ताले सताएको बताए। पकाहामैनपुर गापाको कृषि शाखाका प्राविधिक हरिनारायण चौरसियाले उपचार गरिएको बीउको प्रयोग नगरेको र रासायनिक मल धानबालीमा आवश्यकता अनुसार नदिएकोले यस्तो रोग निम्तिएको बताए। उनले रोग लागेको धानमा टुप्पोबाट पात सुक्ने, पहेंलो, खैरो धर्को पातमा देखिने जस्ता समस्याहरू किसानहरूले सुनाएको बताए। यो रोगको लागि खेतमा जमेको पानी हटाइ सुक्खा पारेर फाइटोमाइसिन औषधि ५ ग्राम १५ लिटर पानीमा मिसाएर एक कट्ठा खेतमा छर्नुपर्ने बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;यसैगरी, टाटा कन्टस, कपर हाइड्रोसाइड, मेलिगनलगायतका औषधिहरू पनि यो रोगविरुद्ध प्रयोग गर्न सकिने उनले सुझाव दिएका छन्। प्राविधिक चौरसियाले गत वर्षभन्दा यस वर्ष धानखेती बढी भएको र रोग पनि बढी देखिएको बताएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/1392725346730219269\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_625.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1392725346730219269"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1392725346730219269"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/09\/blog-post_625.html","title":" धानबालीमा विभिन्न रोगको प्रकोप"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-5149991382952134612"},"published":{"$t":"2020-08-24T16:49:00.005+05:45"},"updated":{"$t":"2020-08-24T17:31:05.176+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" वीरगंज भन्सारको राजस्वमा गिरावट"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, ८ भदौ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;चालू आर्थिक वर्षको पहिलो महीना साउनमा वीरगंज भन्सारका दुई नाकाबाट एकदमै कम सामान भित्रिएको छ। वीरगंजमा साउन १० गतेदेखि र\u0026nbsp; जिल्लाभरिमा साउन १९ गतेदेखि विस्तार गरिएको निषेधाज्ञाले पुरानो भन्सार कार्यालय र अलौंमा सञ्चालनमा आएको एकीकृत जाँच चौकी (आइसिपी)बाट आयात–निर्यात एकदमै प्रभावित हुँदF राजस्व सङ्कलन पनि कम भएको भन्सार अधिकारीहरूले बताएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;वीरगंज भन्सारले चालू आर्थिक वर्षको १२ महीनाको लागि गत आवभन्दा १० अर्ब कम राजस्व लक्ष्य तोकेको छ। चालू आव २०७७\/०७८ को लागि रु १ खर्ब ७२ अर्ब ७९ करोड ८१ लाख ७५ हजार राजस्व लक्ष्य सरकारले निर्धारित गरेको छ। जबकि गत आवको लागि रु १ खर्ब ८२ अर्ब तोकेको थियो।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;चालू आवको साउनको लागि मात्र रु ११ अर्ब ४२ करोड ७४ लाख २० हजार राजस्व तोकिएकोमा रु ७ अर्ब ८१ करोड ९ लाख ५३ हजार सङ्कलन भएको वीरगंज भन्सारले जनाएको छ। भन्सार कार्यालयका सूचना अधिकारी विमलकुमार साहका अनुसार लक्ष्यभन्दा ३ अर्ब ६१ करोड ६४ लाख ६७ हजार कम राजस्व उठेको हो। उनले भने–“कोरोना सङ्कटको बेला स्वास्थ्य सामग्री, औषधि, अत्यावश्यक सामानबाहेक अन्य सामानको आयात न्यून देखिएको छ, विलासी कारसँगै सवारीसाधनको आयातमा पनि ठूलो गिरावट आएपछि वीरगंज भन्सारको राजस्व सङ्कलन प्रभावित भएको हो।” \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;वीरगंज भन्सारले गत साउनमा निकासीतर्फ रु ४० लाख राजस्व लक्ष्य लिएकोमा रु ७ लाख ४४ हजार मात्र सङ्कलन गरेको छ। त्यसैगरी, पैठारीतर्फ रु ३ अर्ब ९८ करोड २९ लाख ८१ हजार लक्ष्य रहेकोमा रु ३ अर्ब १७ करोड ८ लाख ९५ हजार असुली गरेको छ। अन्तःशुल्कतर्फ रु १ अर्ब ३४ करोड ८४ लाख ९३ हजार राजस्व लक्ष्य रहेकोमा रु ८७ करोड ७ लाख ६२ हजार सङ्कलन भएको छ भने मूल्य अभिवृद्धि कर (भ्याट)तर्फ रु ५ अर्ब २७ करोड १ लाख ३८ हजार लक्ष्य रहेकोमा रु २ अर्ब ८६ करोड ९९ लाख ११ हजार मात्र सङ्कलन भएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/5149991382952134612\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_180.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5149991382952134612"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5149991382952134612"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_180.html","title":" वीरगंज भन्सारको राजस्वमा गिरावट"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-6582944694624660655"},"published":{"$t":"2020-08-24T16:49:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-08-24T17:31:05.176+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" धानबालीमा गबारो कीराको प्रकोप, किसानहरू चिन्तित"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-5s59BrV4Q9I\/X0Oenq-IEeI\/AAAAAAAA3Yw\/Dtbr-BWQUd8cyfAulnL0wx59PFCif225wCLcBGAsYHQ\/s1096\/gabaro.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"421\" data-original-width=\"1096\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-5s59BrV4Q9I\/X0Oenq-IEeI\/AAAAAAAA3Yw\/Dtbr-BWQUd8cyfAulnL0wx59PFCif225wCLcBGAsYHQ\/s640\/gabaro.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eबलिराम शुक्ला, बिरुवागुठी, ८ भदौ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;धानबालीमा गबारो कीराको प्रकोप देखा परेपछि किसानहरू चिन्तित भएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;पर्सागढी नगरपालिका, पटेर्वासुगौली, सखुवाप्रसौनीलगायतका गाउँपालिकामा किसानले लगाएको धानबालीमा यस वर्ष गबारो कीराको प्रकोपको कारण धानबाली नष्ट हुँदा किसान चिन्तित भएका हुन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;गबारो कीराले धानको गुबो काट्ने गरेको कारण गुबो गुलाबी\/रातो भई सुक्ने गरेको किसानहरू बताउँछन्। कोरोना महामारीले सताइरहेको अवस्थामा धानबालीमा कीरा देखिनुले यस वर्ष धानको उत्पादन कम हुने चिन्ताले किसानहरूलाई सताएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;कोरोना महामारी, निषेधाज्ञाका कारण नगरपालिका तथा गाउँपालिकाहरू बन्द हुँदा कृषि शाखाका प्राविधिकसँग सुझाव लिन नपाएका किसानहरूले आफूखुशी छरेको विषादीले काम नगरेको र थप आर्थिक भारसमेत बढेको पर्सागढी नगरपालिका–३ का किसान नन्दलाल चौधरीले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;नगरपालिका तथा गाउँपालिका कृषि प्राविधिकहरू किसानका गाउँँ\/टोलमा गई धानबालीमा देखिएको रोग\/कीरा न्यूनीकरणको लागि किसानलाई जानकारी गराउनुपर्ने नारायणप्रसाद दाहालले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;पर्सागढी नगरपालिका कृषि शाखा प्रमुख खड्गप्रसाद खत्रीका अनुसार नगरपालिका बन्द भएको कारण किसानहरूलाई अहिलेको रोग\/कीरा सम्बन्धमा सुझाव दिन नसकिएको र अहिले देखिएको गबारो कीरा नियन्त्रणको लागि प्रकाशको पासोको माध्यमबाट वयस्क पुतलीलाई आकर्षित गरी मार्ने र विषादी प्रयोग गर्नुपरेमा कारटाप हाइड्रोक्लोराइड २ जिआर वा फिप्रोनिल ०.३ जिआर १.२५ किलो प्रतिकट्ठाको दरले युरिया मलमा मिसाइ छर्न उनले सुझाव दिएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/6582944694624660655\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_393.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/6582944694624660655"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/6582944694624660655"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_393.html","title":" धानबालीमा गबारो कीराको प्रकोप, किसानहरू चिन्तित"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-5s59BrV4Q9I\/X0Oenq-IEeI\/AAAAAAAA3Yw\/Dtbr-BWQUd8cyfAulnL0wx59PFCif225wCLcBGAsYHQ\/s72-c\/gabaro.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-8399723213954175967"},"published":{"$t":"2020-08-21T17:41:00.005+05:45"},"updated":{"$t":"2020-08-21T17:58:55.951+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"},{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"स्थानीय समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" भदैया मन्सुली धानको बाला सुक्न थाल्यो"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-APAOyxGBXdg\/Xz-2GB5skzI\/AAAAAAAA3SI\/DqTMNdFbKyYfUwZaOXxSPnnwfy7GZuiVQCLcBGAsYHQ\/s405\/dhan.jpg\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"190\" data-original-width=\"405\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-APAOyxGBXdg\/Xz-2GB5skzI\/AAAAAAAA3SI\/DqTMNdFbKyYfUwZaOXxSPnnwfy7GZuiVQCLcBGAsYHQ\/d\/dhan.jpg\" \/\u003E\u0026nbsp;\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003C\/p\u003E\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003E\u0026nbsp;\u003Cbr \/\u003Eप्रस, सेढवा, ५ भदौ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;भदैया मन्सुली धानको बालामा दाना नलाग्दै सुक्न थालेपछि किसानहरू चिन्तित भएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;यो बाली रोपेको ६० दिनपछि बाला निस्किन थालेको र बालाहरूमा दाना नै नलागी सुकेको जीराभवानी गाउँपालिका–२ सेढवाका किसान रामजनम दास थारूले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;यस वर्ष समय–समयमा पानी परेकाले बाली सप्रे पनि दाना नलाग्दै बाला सुक्दा उत्पादनमा निकै –हास आउने किसान दासले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;भदौ महीनाको अन्तिम साता वा असोजको पहिलो सातामा भिœयाउन सकिने भदैया मन्सुली, सोना सारो, हर्दिनाथ जातका सबै बालीमा यो रोग देखा परेको छ। यो बाली विशेषगरी गण्डक नहरभन्दा उत्तरतर्फका जगरनाथपुर, जीराभवानी, ठोरी, पटेर्वासुगौली, सखुवाप्रसौनी गाउँपालिका, पर्सागढी नगरपालिका र वीरगंज महानगरपालिकाका किसानहरू लगाउने गरेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;जगरनाथपुर गाउँपालिका–३ का साबिर आलमले बितेका वर्षमा पनि यो रोग लागेको बताए। तर पहिले कम थियो, अहिले धेरै बाला सुक्दै गएको उनले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;पटेर्वासुगौली गाउँपालिकाका कृषि संयोजक गोविन्दभैया थारूले फङ्गस जीवाणुको कारण यो रोग लागेको बताए। बाला निस्किनुअघि धानको पात पहेंलो हुनु यसको लक्षण रहेकोे र समयमैं कारबेन्डाजिन ५० प्रतिशत डब्ल्युपी वा हेक्सा क्लोनाजेल ढुसीनाशक औषधि छरे यो रोग नियन्त्रण गर्न सकिने संयोजक थारूले बताए। तर बाला निस्किसकेपछि यो रोग नियन्त्रण गर्न नसकिने संयोजक थारूले जनाएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/8399723213954175967\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_132.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8399723213954175967"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8399723213954175967"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_132.html","title":" भदैया मन्सुली धानको बाला सुक्न थाल्यो"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-8500237183164978900"},"published":{"$t":"2020-08-20T18:05:00.004+05:45"},"updated":{"$t":"2020-08-20T18:06:43.380+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" युरिया मलको अभावः डिएपी छर्दै किसानहरू"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-CpEXlIYGOgs\/Xz5qmXyNdlI\/AAAAAAAA3Qw\/0JKYdyUhdmAXyjecXShoW-FPVJjs79zCgCLcBGAsYHQ\/s1100\/uria.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"512\" data-original-width=\"1100\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-CpEXlIYGOgs\/Xz5qmXyNdlI\/AAAAAAAA3Qw\/0JKYdyUhdmAXyjecXShoW-FPVJjs79zCgCLcBGAsYHQ\/s640\/uria.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cp\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, सेढवा, ४ भदौ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;भदैया मन्सुली धानको बाला निस्किने र सोना मन्सुलीको गोभा आउने समयमा रासायनिक मलको अभाव कायम नै रहेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;जीराभवानी गाउँपालिका–१ शान्तिनगरका रविमोहन सापकोटा युरिया मल खरीदको लागि दर्जनौं पसलमा चहारे पनि मल पाएनन्। युरिया मलको अभाव भएपछि उनले डिएपी मल धानमा छरेका छन्। युरिया मलको अभावले गर्दा डिएपी मलमा जिङ्क र श्रीराम फोर्जा मिसाइ बालीमा छरेको किसान सापकोटाले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;रु १५ प्रतिकिलो पर्ने भारतीय युरिया मल अहिले रु ४० प्रतिकिलोको दरमा बिक्री भइरहेको भएपनि पाउन मुश्किल भएको किसानहरूले गुनासो गरेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;पटेर्वासुगौली गाउँपालिका–२ बेलवाका किसान रामपूजन चौधरीले बालीमा छर्न एक महीनादेखि मल खोज्दै हिंडेको तर हालसम्म नपाएको बताए। खेतमा मल नछरेको कारण बाली पहेंलो भएको उनले दुःखेसो गरे। युरिया मल अभावको कारण धान उत्पादनमा निकै गिरावट हुने बताउँदै उनले आगामी एक वर्ष कसरी जहानको पेट पाल्ने भन्ने कुरामा चिन्तित छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;कतिपय किसानले ४० रुपैयाँ प्रतिकिलोको युरिया छर्नुभन्दा ४५ रुपैयाँ प्रतिकिलोमा पाइने डिएपी रासायनिक मल प्रयोग गर्न थालेका छन्। भारतबाट आउने युरिया गुणस्तरहीन भएको भन्दै किसानहरूले बालीमा दोस्रोपटक युरिया मलको साटो डिएपी छर्न थालेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;जीराभवानी गापा–२ सेढवाका किसान सन्तोष महतोले भारतीय युरिया मल प्रयोग गर्दा बाली हरियो हुनुको सट्टा रातो हुँदै गएकोमा चिन्ता व्यक्त गरेका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/8500237183164978900\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_617.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8500237183164978900"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8500237183164978900"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_617.html","title":" युरिया मलको अभावः डिएपी छर्दै किसानहरू"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-CpEXlIYGOgs\/Xz5qmXyNdlI\/AAAAAAAA3Qw\/0JKYdyUhdmAXyjecXShoW-FPVJjs79zCgCLcBGAsYHQ\/s72-c\/uria.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-7797469517787981204"},"published":{"$t":"2020-08-20T18:04:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-08-20T18:06:40.764+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":" सखुवाप्रसौनीमा युरिया मल वितरण"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-ujzDQ2lZxLg\/Xz5qTNUnMoI\/AAAAAAAA3Qo\/Qmhv5aEFFHMzVCuhzm1sjW2QZKWJOz1rQCLcBGAsYHQ\/s736\/mal.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"576\" data-original-width=\"736\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-ujzDQ2lZxLg\/Xz5qTNUnMoI\/AAAAAAAA3Qo\/Qmhv5aEFFHMzVCuhzm1sjW2QZKWJOz1rQCLcBGAsYHQ\/s640\/mal.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cp style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रमोद यादव, पंचगावाँ, ४ भदौं\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;सखुवाप्रसौनी गाउँपालिका–६ लखनपुरमा किसानहरूलाई युरिया मल बिक्री वितरण गरिएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;जिल्ला कृषि सहकारी सङ्घ पर्साले किसानहरूलाई ३० बोरा युरिया मल बिक्री वितरण गरेको हो। रु ८ सयमा किसानहरूलाई मल बिक्री गरिएको संस्थाका अध्यक्ष शिवकुमार साह तेलीले बताए। एकजना किसानलाई एक बोराको दरले युरिया मल उपलब्ध गराइएको कृषक धर्मा साहले बताए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;यसैगरी, सखुवाप्रसौनी गाउँपालिका–५ महुवनका आधा दर्जनभन्दा बढी संस्थाले युरिया मल ल्याएर रु एक हजारमा बिक्री गरिरहेको एकजना कृषकले बताएका छन्। साल्ट ट्रेडिङबाट अनुदानमा प्राप्त युरिया मल रु एक हजारमा महुवन र एकडर्वाका सहकारी संस्थाले बिक्री गरिरहेको सखुवाप्रसौनी गापा–५ का किसान चिरञ्जीवी यादवले जानकारी गराएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;एकजना कृषकका अनुसार भारतीय मल रु १६ सय र नेपाली युरिया मल रु एक हजारमा खरीद गर्न किसानहरू बाध्य\u0026nbsp; छन्। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/p\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/7797469517787981204\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_670.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7797469517787981204"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7797469517787981204"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_670.html","title":" सखुवाप्रसौनीमा युरिया मल वितरण"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-ujzDQ2lZxLg\/Xz5qTNUnMoI\/AAAAAAAA3Qo\/Qmhv5aEFFHMzVCuhzm1sjW2QZKWJOz1rQCLcBGAsYHQ\/s72-c\/mal.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-1669503758681164512"},"published":{"$t":"2020-08-09T17:42:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-08-09T17:43:11.584+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"धान बालीमा गान्ही कीरा र ब्लास्ट रोगको प्रकोप"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-JOlHIJhfCwA\/Xy_kocMKsyI\/AAAAAAAA280\/X6lq5wPhQKc0zGdblOrvFobmqXDlSQAeACLcBGAsYHQ\/s1600\/dhan.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"344\" data-original-width=\"727\" height=\"302\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-JOlHIJhfCwA\/Xy_kocMKsyI\/AAAAAAAA280\/X6lq5wPhQKc0zGdblOrvFobmqXDlSQAeACLcBGAsYHQ\/s640\/dhan.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, सेढवा, २५ साउन\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पर्सा जिल्लामा रोपिएको भदैया धानमा अमेरिकी फौजी (गान्ही) कीराको प्रकोप देखिएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; ११० दिनमा तयार हुने सोना सारो र भदैया मन्सुली धानमा बाला निस्किने बेलामा गFन्ही कीरा लागेर बालालाई क्षति पु–याएको किसानहरूले बताएका छन्। धानको गाभा सुक्ने रोगले अहिले थरुहट क्षेत्रका किसानहरू समस्याग्रस्त भएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; गान्ही कीराले बाला लाग्ने बेलामा धानको दाना लाग्ने दूध खाने हुनाले बाला लाग्न नसकेको किसानहरूले बताएका छन्। उनीहरूले गान्ही कीराको कारण उत्पादनमा कमी आउने चिन्ता जाहेर गरे।\u0026nbsp; जीराभवानी गापा–२ सेढवाका अजयदत्त चौधरीले गान्ही कीराले धानको दाना लाग्ने दूध खाने गरेकोले धानको गाभा सुक्न लागेको बताए। उनले कीरा मार्न दुईपटक औषधि छरेको भएपनि नियन्त्रण नभएको बताए। गान्ही कीराले ठोरी, जीराभवानी, जगरनाथपुर, पटेर्वासुगौली, सखुवाप्रसौनीलगायतका क्षेत्रमा दुःख दिएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; भदैया धानसँगै अगहनी धानको बालीमा भने सरलहवा (ब्लास्ट) रोगले दुःख दिएको छ। ब्लास्ट रोगले धानको जरालाई खाने र जरा कुहिने गरेको जगरनाथपुर गापाका संयोजक शत्रुघ्न चौरसियाले बताए। उनले निषेधाज्ञाको कारण कार्यालय बन्द भएपनि फोनबाट किसानहरूलाई प्राविधिक सल्लाह दिइरहेको बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; ठोरी गापाका कृषि संयोजक कृष्ण कार्कीले भदैया धानमा लागेको गान्ही कीरा मार्न साप्ताहिकरूपमा कीटनाशक औषधि छर्नुपर्ने बताए। उनले गाउँपालिकाले किसानलाई सो औषधि उपलब्ध गराउने योजनामा राखे पनि निषेधाज्ञाको कारण वितरण गर्न नसकेको बताए। तत्कालका लागि प्राविधिक सल्लाहमा किसानहरूलाई कीटनाशक औषधि प्रयोग गर्न उनले सुझाए।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/1669503758681164512\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_499.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1669503758681164512"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1669503758681164512"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/08\/blog-post_499.html","title":"धान बालीमा गान्ही कीरा र ब्लास्ट रोगको प्रकोप"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-JOlHIJhfCwA\/Xy_kocMKsyI\/AAAAAAAA280\/X6lq5wPhQKc0zGdblOrvFobmqXDlSQAeACLcBGAsYHQ\/s72-c\/dhan.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-8377741050261282632"},"published":{"$t":"2020-07-30T17:12:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-30T17:25:11.667+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"चार हजार नागरिकता वितरण"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-BxixuWv88_M\/XyKuiziIQyI\/AAAAAAAA2pA\/npWcxKPVa80KHbunaMmhDBDaEVFMa4_IQCLcBGAsYHQ\/s1600\/dhakal.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"460\" data-original-width=\"366\" height=\"320\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-BxixuWv88_M\/XyKuiziIQyI\/AAAAAAAA2pA\/npWcxKPVa80KHbunaMmhDBDaEVFMa4_IQCLcBGAsYHQ\/s320\/dhakal.jpg\" width=\"254\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, जीतपुर, १५ साउन\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; इलाका प्रशासन कार्यालय सिमरा बाराले एक वर्षमा ४ हजार नागरिकता वितरण गरेको छ भने १ हजार राहदानी सिफारिश गरेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; इप्रका सिमरा बाराका प्रमुख उपसचिव लक्ष्मण ढकालले आव २०७६\/०७७ मा जीतपुरसिमरा उपमहानगरपालिका र निजगढ नगरपालिकाका सर्वसाधारणलाई नागरिकता तथा राहदानी वितरण गरिएको जनाएका छन्। एक वर्षमा २६९२ थान नयाँ नागरिकता, ६० थान वैवाहिक अङ्गीकृत नागरिकता, ११५९ थान प्रतिलिपि नागरिकता र ९७२ थान राहदानीको लागि काठमाडौं सिफारिश गरिएको प्राप्त विवरणमा उल्लेख छ। \u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/8377741050261282632\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_795.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8377741050261282632"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8377741050261282632"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_795.html","title":"चार हजार नागरिकता वितरण"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-BxixuWv88_M\/XyKuiziIQyI\/AAAAAAAA2pA\/npWcxKPVa80KHbunaMmhDBDaEVFMa4_IQCLcBGAsYHQ\/s72-c\/dhakal.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-877574315169891898"},"published":{"$t":"2020-07-27T17:32:00.004+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-27T17:41:53.452+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"वर्षाले पर्साको बदामखेती प्रभावित"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-NfBdAEeMDds\/Xx6-0MSJuQI\/AAAAAAAA2go\/QIIQPORKkyEh13wqEBtee8K-V98lku_wgCLcBGAsYHQ\/s1600\/badam.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"582\" data-original-width=\"1093\" height=\"340\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-NfBdAEeMDds\/Xx6-0MSJuQI\/AAAAAAAA2go\/QIIQPORKkyEh13wqEBtee8K-V98lku_wgCLcBGAsYHQ\/s640\/badam.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, पोखरिया, १२ साउन\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसपालिको बाढीले पर्सा जिल्लाका विभिन्न गाउँपालिकामा बदामखेतीलाई क्षति पु–याएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पर्सा जिल्लाका कालिकामाई, धोबिनी, पकाहामैनपुर, जगरनाथपुर, छिपहरमाई, जीराभवानी गाउँपालिकालगायतमा करीब २० हेक्टर क्षेत्रफलमा बदामखेती गरिन्छ। कृषि ज्ञान केन्द्र, पर्साका सुरेश चौरसियाले करीब २० हेक्टर जमीनमा बदामखेती हुने र यसपटकको बाढीले बदामखेतीलाई क्षति गरेको बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; किसानहरूले प्रतिकट्ठा ६०–७० किलो बदाम उत्पादन गर्दै आएका थिए। तर यसपटक बाढीले क्षति पु–याएको हुँदा प्रतिकट्ठा २० किलो बदाम उत्पादन हुने लक्षण पनि देखिएको छैन। नगदेबालीको रूपमा रहेको बदामखेतीबाट किसानहरूले प्रतिकिलो रु २ सयमा बदाम बिक्री गर्दै आएका थिए। बदामखेतीमा यो क्षेत्रका सयभन्दा बढी किसान संलग्न छन्। कालिकामाई गापाको मुर्ली, तीनडोबिया, छिपहरमाई गापाको भिस्वा, जयमङ्गलापुर, मिर्जापुर, भलुवाही, धोबिनी गापाको लङ्गडी, आसवारी, पटेर्वासुगौली गापाको शङ्करसरैया, पाँडेपुर, देउरिया, पकाहामैनपुरको पोखरिया टोल आदिमा बदामखेती गरिन्छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; खासगरी, नदी किनारको जमीन र\u0026nbsp; बलौटे जमीनमा बदामखेती राम्रो हुने गर्छ। जेठ महीनामा बदाम लगाउने र असोजमा उत्पादन भित्र्याइन्छ। यसपटक लगातार आएको बाढीले बदामखेती गर्ने किसानहरूलाई निराश पारेको छ। अझ आज सोमवारदेखि चर्को वर्षा हुने मौसम विभागले सूचना जारी गरेपछि बदाम किसानहरू झनै चिन्तित भएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/877574315169891898\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_919.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/877574315169891898"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/877574315169891898"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_919.html","title":"वर्षाले पर्साको बदामखेती प्रभावित"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-NfBdAEeMDds\/Xx6-0MSJuQI\/AAAAAAAA2go\/QIIQPORKkyEh13wqEBtee8K-V98lku_wgCLcBGAsYHQ\/s72-c\/badam.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-6437124834276968039"},"published":{"$t":"2020-07-23T18:21:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-23T18:33:55.134+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"किसानहरू गोडमेलमा व्यस्त, मलको समस्या यथावत् "},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-icL7HdCUgk8\/XxmEO1KLSJI\/AAAAAAAA2P0\/PxJ7U40tkcg-jorOL11AQYo_trFUDQLDwCLcBGAsYHQ\/s1600\/dhan.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"514\" data-original-width=\"1093\" height=\"300\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-icL7HdCUgk8\/XxmEO1KLSJI\/AAAAAAAA2P0\/PxJ7U40tkcg-jorOL11AQYo_trFUDQLDwCLcBGAsYHQ\/s640\/dhan.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, सेढवा, ८ साउन\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पर्साको थरुहट क्ष्Fेत्रका किसानहरू भदैया मन्सुली र अगहनी धानको गोडमेलमा व्यस्त छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वर्षे बाली धानमा विभिन्न प्रजातिका घाँस, झारहरू उम्रने गरेकाले त्यसलाई गोडमेल गरी सफा गरेर मल छर्दा धान उत्पादन बढी हुने पटेर्वासुगौली गापा–३ का किसान भगन चौधरीले \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; समयमा गोडमेल नगर्दा उत्पादन घट्ने हुनाले अहिले किसानहरू गोडमेलमा लागिपरेका छन्। बिहानैदेखि किसानहरू गोडमेलमा सक्रिय देखिएका छन्। भदैया मन्सुली धानको दोस्रोपटक गोडमेल भइरहेको छ भने अगहनी धान र सोना मन्सुलीको पहिलोपटक गोडमेल भइरहेको छ। दुवै धानको गोडमेलमा किसानहरू व्यस्त छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; जीराभवानी गापा–१ का भरत दास थारूले भदैया धानलाई सोहनी (गोडमेल) गर्दै बेहनीको अवस्थामा आएको बताए। उनले भदैया धानको गोडमेल अन्तिम भएको र यो समयमा किसानलाई युरिया मलको आवश्यकता रहेको बताए। तर किसानलाई आवश्यक भएकै बेलामा कृषि सामग्री कम्पनी र साल्ट टे«डिङमा युरिया मलको अभाव छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; भारतबाट एक–दुई बोरा आवश्यकता अनुसार ल्याइने युरिया मल पनि पछिल्लो चरणमा त्यहाँ लकडाउन कडा गरिएपछि रोकिएको छ। भारतीय सीमा सुरक्षा प्रहरीले किसानहरूलाई एक–दुई बोरा मल ल्याउन रोक लगाएको छैन। तर तस्करहरूसँगको मिलेमतोमा नेपालतर्फका सुरक्षाकर्मीले भने किसानहरूलाई दुःख दिने गरेको उनले गुनासो गरे। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नेपालमा पचास किलो तौलको युरिया मल रु ७५० मा प्राप्त हुन्छ भने भारतमा सोही मल भारु ३५० मा पाइन्छ। अहिले युरिया मलको अभाव भएकोले किसानहरूले ४५ किलो तौलको भारतीय युरिया मल रु १५ सयमा खरीद गर्नुपरेको छ। केही किसानले मात्रै युरिया मल सञ्चय गरेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; अधिकांश किसानलाई गोडमेल गरेपछि युरिया मल कहाँबाट ल्याउने भन्ने चिन्ता छ।\u003C\/div\u003Eबताए। उनले यस वर्ष आकाशे पानीमा आश्रित किसानहरूसमेत नियमित वर्षाले उत्पादन सप्रने भएपछि खुशी भएको बताए।"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/6437124834276968039\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_390.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/6437124834276968039"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/6437124834276968039"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_390.html","title":"किसानहरू गोडमेलमा व्यस्त, मलको समस्या यथावत् "}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-icL7HdCUgk8\/XxmEO1KLSJI\/AAAAAAAA2P0\/PxJ7U40tkcg-jorOL11AQYo_trFUDQLDwCLcBGAsYHQ\/s72-c\/dhan.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-64313946471776094"},"published":{"$t":"2020-07-23T18:15:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-23T18:33:54.982+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"वीरगंज भन्सारले लक्ष्य भेटाउन सकेन "},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, परवानीपुर, ८ साउन\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; मुलुककै प्रमुख भन्सार नाका वीरगंज भन्सार कार्यालय अन्तर्गतका दुर्ई नाका मिलेर पनि गत आर्थिक वर्षको लक्ष्य भेटाउन सकेनन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; कोरोना महामारीको कारण आयात–निर्यात, उद्योग–व्यापार चौपट हँुदा वीरगंज भन्सारको राजस्व सङ्कलन पनि प्रभावित भएको हो। गत आवमा लक्ष्यभन्दा ७० अर्ब कम राजस्व भन्सार कार्यालयले असुली गरेको छ। कार्यालयले गत साउनदेखि असारसम्म रु १ खर्ब ८८ अर्ब ६२ करोड ४९ लाख ९४ हजार राजस्वको लक्ष्य पाएकोमा गत आवको १२ महीनामा भन्सार कार्यालयले जम्मा १ खर्ब १८ अर्ब ९७ करोड २७ लाख ५१ हजार मात्र राजस्व सङ्कलन गरेको जनाएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज भन्सारका सूचना अधिकार विमलकुमार साहका अनुसार कार्यालयले भन्सार महसूलतर्फ ८० अर्ब ७७ करोड १९ लाख ७९ हजार लक्ष्य पाएकोमा ५४ अर्ब ४९ करोड ९८ लाख ५२ हजार, मूअकतर्फ ७६ अर्ब ३३ करोड ८२ लाख ७९ हजार लक्ष्य पाएकोमा ४८ अर्ब ९८ करोड १९ लाख ११ हजार र अन्तःशुल्कतर्फ ३१ अर्ब ५१ करोड ४७ लाख ३६ हजार लक्ष्य पाएकोमा १५ अर्ब ४९ करोड ९ लाख ८७ हजार रुपैयाँ राजस्व सङ्कलन गरेको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; भन्सार कार्यालयले चैत, वैशाख, जेठमा न्यून राजस्व असुली गरे तापनि गत असारमा लकडाउन खुकुलो भएपछि करीब १४ अर्ब राजस्व सङ्कलन गरेको थियो। असारमा भन्सार कार्यालयले १५ अर्ब ७१ करोड ८७ लाख ४९ हजार लक्ष्य पाएकोमा १४ अर्ब ३२ करोड ४४ लाख ७४ हजार राजस्व सङ्कलन गरेको थियो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; त्यसैगरी, निकासी महसूलतर्फ गत आवमा १ करोड ३६ लाख १२ हजार, पैठारी महसूलतर्फ ४३ अर्ब ४३ करोड ४० लाख ७१ हजार, कृषि सुधार करतर्फ ८५ करोड ७० लाख १२ हजार, पूर्वाधार करतर्फ ७ करोड ८८ लाख १७ हजार, अग्रिम आयकरतर्फ १८ करोड ४२ लाख १८ हजार र स्वास्थ्य जोखिम करतर्फ १० लाख ४४ हजार राजस्व सङ्कलन गरेको सूचना अधिकारी साहले बताए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; भन्सार कार्यालयले सडक सुधार तथा सम्भार दस्तुरतर्फ ३ अर्ब ३० करोड १८ लाख ११ हजार र सडक निर्माण तथा सम्भार दस्तुर अन्तर्गत ३ अर्ब ९३ करोड ८४ लाख ५६ हजार राजस्व सङ्कलन भएको जनाएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; विदेशबाट भित्रिने महँगा सवारीसाधन, मदिरा, औद्योगिक कच्चा पदार्थ, क्लिङ्कर, कच्चा पदार्थ, फलामजन्य कच्चा पदार्थलगायतका सामानको आयात घट्दा राजस्व सङ्कलनमा कमी आएको हो। वीरगंज भन्सार अन्तर्गत हाल पुरानो शङ्कराचार्य–रक्सौल नाकाको भन्सार कार्यालय र अलौंमा सञ्चालमा रहेको एकीकृत जाँच चौकी आइसिपी भन्सार नाका गरी दुर्ईवटा भन्सार नाका सञ्चालनमा छन्।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/64313946471776094\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_601.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/64313946471776094"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/64313946471776094"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_601.html","title":"वीरगंज भन्सारले लक्ष्य भेटाउन सकेन "}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-7923505263921581252"},"published":{"$t":"2020-07-19T19:07:00.006+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-19T19:35:53.815+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"सुक्खा बन्दरगाह भन्सारले लक्ष्य भेटाएन"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, ४ साउन\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नेपालको एकमात्र सुक्खा बन्दरगाह वीरगंजस्थित श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह (ड्राइपोर्ट) भन्सारले गत आवमा लक्ष्यको तुलनामा करीब साढे ५ अर्ब रुपैयाँ कम राजस्व असुली गरेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; कोरोना सङ्कटको कारण आयात–निर्यात प्रभावित भएपछि राजस्व सङ्कलनमा गिरावट आएको श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह भन्सार कार्यालयका प्रमुख उमेश श्रेष्ठले जानकारी गराएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; गत आर्थिक वर्षको साउनदेखि असारसम्म भन्सार कार्यालयले रु ४१ अर्ब ८८ करोड ५ लाख ४ हजार राजस्व लक्ष्य लिएकोमा रु ३८ अर्ब १९ करोड ७३ लाख ९५ हजार राजस्व सङ्कलन गरेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; भन्सार कार्यालयले भन्सार महसूलतर्फ रु १९ अर्ब २२ करोड ९० लाख ४८ हजार लक्ष्य पाएकोमा रु १६ अर्ब ५८ करोड ९९ लाख ४१ हजार, मूअकतर्फ रु १९ अर्ब ४० करोड ६ लाख २६ हजार लक्ष्य पाएकोमा रु १७ अर्ब १४ लाख २९ हजार, अन्तःशुल्कतर्फ रु ३ अर्ब २५ करोड ८ लाख २९ हजार लक्ष्य पाएकोमा रु २ अर्ब ४३ करोड २ लाख ७० हजार र सडक निर्माण दस्तुरतर्फ रु १७ करोड ५७ लाख ५ हजार गरी कुल रु ३६ अर्ब १९ करोड ७३ लाख ९५ हजार राजस्व सङ्कलन भएको उनले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; कोरोना महामारीको कारण श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह भन्सार कार्यालयले साउनदेखि फागुनसम्म लक्ष्यको न्यूनतम ९० प्रतिशतभन्दा माथिको अङ्कमा राजस्व सङ्कलन गर्दै आएकोमा चैतदेखि राजस्व सङ्कलनमा रोक नै लागेको थियो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; कार्यालयले चैतमा रु ३ अर्ब १६ करोड १२ लाख राजस्व लक्ष्य पाएकोमा रु २ अर्ब ३ करोड ६९ लाख, वैशाखमा रु ३ अर्ब ३५ करोड ८८ लाख लक्ष्य पाएकोमा वर्षकै सबैभन्दा कम रु १ अर्ब ३८ करोड ९५ लाख, जेठमा रु ३ अर्ब ७४ करोड ९७ लाख लक्ष्य पाएकोमा रु ३ अर्ब ५४ करोड ३७ लाख र असारमा रु ३ अर्ब ४९ करोड ४२ हजार लक्ष्य पाएकोमा रु ३ अर्ब १९ करोड ३२ लाख राजस्व सङ्कलन गरेको थियो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; जेठमा सवारी आयात बढी भएकोले लक्ष्यको तुलनामा राजस्व असुली बढेको थियो भने असार १ गतेदेखि लकडाउन खुकुलो भएसँगै भन्सारमा रोकिएका मालवस्तुको जाँचपास हुँदा राजस्व असुलीमा पछिल्लो महीनाभन्दा वृद्धि भएको थियो।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/7923505263921581252\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_851.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7923505263921581252"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7923505263921581252"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_851.html","title":"सुक्खा बन्दरगाह भन्सारले लक्ष्य भेटाएन"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-2942434706573034876"},"published":{"$t":"2020-07-09T17:12:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-09T17:12:22.535+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"जीतपुरमा ठूलो लगानीमा होटल ड्रिम्स ताज खुल्दै "},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-gGYHADp-6m0\/Xwb_CYNucJI\/AAAAAAAA1Lw\/IubPZQafkT0Y1hkQlkRBQKSfZKz6tbvaQCK4BGAsYHg\/s694\/jitpur.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"644\" data-original-width=\"694\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-gGYHADp-6m0\/Xwb_CYNucJI\/AAAAAAAA1Lw\/IubPZQafkT0Y1hkQlkRBQKSfZKz6tbvaQCK4BGAsYHg\/s320\/jitpur.jpg\" width=\"320\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, जीतपुर, २५ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज–हेटौंडा कोरिडोरमा पर्यटकीय स्थलहरू बढेसँगै यहाँका युवा व्यवसायीहरू होटल व्यवसायतर्फ आकर्षित हुन थालेका छन्। राष्ट्रिय तथा अन्तर्राष्ट्रिय पर्यटक र स्थानीय खानाका पारखीहरूलाई मध्यनजर गरी यहाँ ठूलासाना होटलहरू सञ्चालनमा छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसैगरी, बारा जिल्लाकै व्यापारिक तथा आर्थिक नगरीको रूपमा पहिचान बनाउन सफल जीतपुरसिमरा उपमहानगरपालिकाको केन्द्र जीतपुरमा एक युवा व्यवसायीले साठी लाख रुपैयाँको लागतमा आकर्षक\u0026nbsp; होटल ‘ड्रिम्स ताज’ सञ्चालनमा\u0026nbsp; ल्याउन लागेका छन्। युवा व्यवसायी विनोदप्रसाद गुप्ताले पाँचतारे होटलको जस्तै सेवा तथा सुविधा सामान्य नागरिकको पहुँचमा पु–याउन तथा जीतपुरको शान उच्च राख्न होटल ड्रिम्स ताज खोल्न लागेको बताए। विभिन्न देशमा स्वादिष्ट खानाको परिकार बनाएर सेवा दिएका कूकहरू ड्रिम्स ताजमा आफ्नो कौशलता देखाउन आतुर रहेका होटलका सञ्चालक गुप्ताले जानकारी गराए। जीतपुरस्थित गिरी मार्केटको पहिलो तलामा खुल्न लागेको सुविधासम्पन्न होटल पारिवारिक वातावरण उपलब्ध गराउने, विभिन्न पार्टी, समारोह तथा विवाहका लागिसमेत उपयुक्त हुने गरी सञ्चालनमा आउन लागेको ड्रिम्स ताजको उद्घाटन मिति चाँडै नै तोकिने गुप्ताले बताए।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/2942434706573034876\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_354.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2942434706573034876"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2942434706573034876"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_354.html","title":"जीतपुरमा ठूलो लगानीमा होटल ड्रिम्स ताज खुल्दै "}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-gGYHADp-6m0\/Xwb_CYNucJI\/AAAAAAAA1Lw\/IubPZQafkT0Y1hkQlkRBQKSfZKz6tbvaQCK4BGAsYHg\/s72-c\/jitpur.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-4264648918687789027"},"published":{"$t":"2020-07-09T17:11:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-09T17:11:22.745+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"ठोरीमा खुर्सानी बिक्री नभएपछि कृषकले बोट मास्न थाले"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-yolj0yDnjJI\/Xwb-zsqiDZI\/AAAAAAAA1Lc\/DIoOrP-OoIkiAu-kCnu5mKoWjSpzwhJAwCK4BGAsYHg\/s1104\/kursani.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"607\" data-original-width=\"1104\" height=\"352\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-yolj0yDnjJI\/Xwb-zsqiDZI\/AAAAAAAA1Lc\/DIoOrP-OoIkiAu-kCnu5mKoWjSpzwhJAwCK4BGAsYHg\/w640-h352\/kursani.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eमाधव तिमिल्सिना, ठोरी, २५ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउनको कारण खुर्सानी बिक्री नभएपछि ठोरी–३ का कृषकहरू समस्यामा परेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; अघिल्ला वर्षहरूमा खुर्सानीखेतीबाट मनग्गे आम्दानी गर्ने यस वडाका\u0026nbsp; किसानको यो वर्ष लगानीसमेत डुब्ने अवस्था छ। यस क्षेत्रका खोर्सानीको मुख्य बजार सीमावर्ती भारतीय क्षेत्र हो। भारतका थोक व्यापारीहरू कृषकको खेतमा आएर हरियो खोर्सानी लिएर जाने गरेका थिए। सीमावर्ती भारतको जमुनिया बजार, मानपुर, चक्रसन, नरकटियागंज, धुम्बाटारलगायतका क्षेत्रका हाटबजारहरू ठोरीमा उत्पादित खुर्सानीको एकछत्र बजार हो। यस वर्ष लकडाउन र सीमा सिल भएका कारण एकजना पनि भारतीय व्यापारी नआएको ठोरी–३ का अगुवा खुर्सानी कृषक हीरालाल श्रेष्ठले बताए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; त्यसैगरी, ठोरी–३ ब्रह्मनगर क्षेत्रमा उत्पादित खुर्सानी सोही गाउँपालिकाका अन्य वडाहरूमा पनि राम्रैसँग बिक्री हुने गरेको थियो। ठोरीका विभिन्न ठाउँमा लाग्ने हाटबजारमा सहजै खुर्सानी बिक्री हुँदा किसानले मुनाफा गर्ने गरेका थिए।\u0026nbsp; लकडाउनका कारण व्यापारी आउन नपाएपछि कतिपय किसानले फल्दा फल्दैको खुर्सानीखेती मासेर धान रोपेको ठोरी–३ बुद्धनगरका स्थानीय पिताचन्द्र ढुङ्गेलले बताए। उत्पादित खुर्सानी झरेर भुइँभरि हुँदासम्म व्यापारी नआएकाले यस वर्ष खुर्सानीमा गरिएको लगानी नै डुबेको ढुङ्गेलको गुनासो छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; ठोरी गापाको वडा नं ३ मा पर्ने ब्रह्मनगर, बुद्धनगर क्षेत्रमा हरेक वर्ष किसानले खुर्सानीखेती गर्ने गरेका छन्। यहाँका किसानको मुख्य नगदेबाली खुर्सानी र सुर्ती हो। अघिल्लो वर्षसम्म व्यापारीले खेतबाटै प्रतिकिलो एक सय रुपैयाँसम्म तिरेर खुर्सानी लगेका थिए। यो वर्ष अधिकांश किसानको खुर्सानी बिक्री भएको छैन। केही किसानले आसपास वडाका व्यापारीलाई प्रतिकिलो रु २० भन्दा कम मूल्यमा बिक्री गरेका ब्रह्मनगरका शिक्षक भुपाल जोशी बताउँछन्। वीरगंज र चितवनको नारायणघाट बजारमा प्रतिकिलो ६० देखि ८० रुपैयाँमा हरियो खुर्सानी बिक्री भइरहेको छ। वीरगंज र नारायणघाट दुवैतर्फबाट ठोरी करीब ६५ किलोमिटरको दूरीमा भएपनि वर्षात्को समयमा भरपर्दो सडक सुविधा नभएका कारण स्वदेशी व्यापारीहरू ठोरी पुगेका छैनन्।\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; ब्रह्मनगरका अधिकंश किसानले खुर्सानी बिक्री गर्न नपाएर श्रम र लगानी खेर फाल्न विवश भएको उनले सुनाए। अघिल्ला वर्षहरूमा खुर्सानीखेतीबाट यहाँका साना किसानहरूले खर्च कटाएर ३० हजारदेखि ५० हजारसम्म र ठूला तथा मध्यम किसानहरूले १ लाखदेखि ३ लाख रुपैयाँसम्म आम्दानी गरेका शिक्षक जोशी बताउँछन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; मेहनत पुगे र बजार पाएमा खुर्सानीबाट प्रतिकट्ठा रु २५ हजारदेखि ३० हजारसम्म खुद मुनाफा हुने ब्रह्मनगरका किसान चन्द्र श्रेष्ठ बताउँछन्। श्रेष्ठका अनुसार खुर्सानीखेतीमा प्रतिकट्ठा ५ हजार रुपैयाँसम्म खर्च हुन्छ। यस वर्ष वडा नं ३ मा मात्रै १५ बिघाभन्दा बढी क्षेत्रफलमा खुर्सानीखेती भएको स्थानीय कृषकहरूको भनाइ छ।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/4264648918687789027\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_646.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/4264648918687789027"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/4264648918687789027"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_646.html","title":"ठोरीमा खुर्सानी बिक्री नभएपछि कृषकले बोट मास्न थाले"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-8213999906110170125"},"published":{"$t":"2020-07-09T17:10:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-09T17:10:24.076+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"२७ हजार टन मल भारतमा अलपत्र धानबाली सकेपछि आउने सम्भावना"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-IrwNypVqquY\/Xwb-KCKqPjI\/AAAAAAAA1Kw\/YLuXPyq9VoQ5KdduODxb1dn3oRmOpf53gCK4BGAsYHg\/s736\/khad.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"617\" data-original-width=\"736\" height=\"536\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-IrwNypVqquY\/Xwb-KCKqPjI\/AAAAAAAA1Kw\/YLuXPyq9VoQ5KdduODxb1dn3oRmOpf53gCK4BGAsYHg\/w640-h536\/khad.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, २५ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; कोरोना महामारीको कारण नेपाल र भारतमा शुरू भएको लकडाउनको कारण आयात–निर्यातमा प्रतिकूल असर परेको छ। विदेशबाट आउने सामानहरू भारतका विभिन्न बन्दरगाहमा फसेका कारण नेपालमा ती वस्तुको चरम अभाव हँुदै गएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; धानबालीको सिजन चलिरहँदा समयमा विदेशबाट आयात गरी भारत हुँदै नेपाल आउने रासायनिक मल भारतको कोलकाता र विशाखापट्टनम बन्दरगाहमा होल्ड हुँदा करीब २७ हजार रासायनिक मल अलपत्र परेको कृषि सामग्री कम्पनी लिमिटेड क्षेत्रीय कार्यालय वीरगंजका निमित्त प्रमुख गोरखनाथ केसीले जानकारी गराए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; चालू आवमा ग्लोबल टेन्डरबाट वीरगंज नाकाबाट भित्रिने ५० हजार टन युरियामध्ये अब २० हजार टन मात्र आउन बाँकी रहेको उनले जानकारी गराए। त्यसैगरी, डिएपी १० हजार टन आउन बाँकी रहेकोमा ३ हजार टन केही दिनअघि वीरगंजको श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाहमा आइसकेको उनले जानकारी गराए। युरिया र डिएपी गरी २७ हजार टन मल कोलकाता र विशाखापट्टनमा फसेको उनको भनाइ छ। \u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-K0hUxi0u0_w\/Xwb-MJjgcZI\/AAAAAAAA1K4\/S0WuRhqjwy4j3mzho9xY5FYO94vcvCSdACK4BGAsYHg\/s742\/mal.jpg\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"608\" data-original-width=\"742\" height=\"524\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-K0hUxi0u0_w\/Xwb-MJjgcZI\/AAAAAAAA1K4\/S0WuRhqjwy4j3mzho9xY5FYO94vcvCSdACK4BGAsYHg\/w640-h524\/mal.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउनको कारण कोलकाता बन्दरगाहमा श्रमिक अभाव हुँदा मेगासिपबाट आएका मलखाद अनलोड गरी ट्रक वा कन्टेनरमा लोड गर्न नसकेर यस्तो समस्या आएको भारतीय बन्दरगाहका अधिकारीहरूले बताएका छन्। विदेशबाट भारत हुँदैै भित्रिने मल वीरगंज, भैरहवा र विराटनगर नाकाबाट नेपाल भित्रिन्छन्। वीरगंजबाट युरिया ६३ हजार ३ सय टन भित्रिनुपर्नेमा ५२ हजार २ सय ३८ टन भित्रिसकेको छ भने ४२ हजार टन डिएपीमध्ये ३३ हजार ६ सय २८ टन डिएपी मल भित्रेको कृषि सामग्री कम्पनी लिमिटेडका निमित्त प्रमुख केसीले बताए। त्यसैगरी, ३ हजार ३ सय ३५ टन पोटास भित्रिनुपर्नेमा २ हजार ८ सय ४३ टन भित्रिएको छ। वीरगंज नाकाबाट भित्रिएका मल पर्सालगायत १६ वटा विभिन्न जिल्लाका कार्यालयहरूमा पठाइएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पर्सामा ११ हजार ५ सय ७० टन युरिया, ६ हजार २ सय १३ टन डिएपी र १ सय ८१ टन पोटास विभिन्न सहकारीबाट वितरण गरिएको छ भने बाँकी मल कलैया, चपुर, जनकपुर, ढल्केबर, मलङ्गवा, हेटौंडा, काठमाडौं, धुलिखेल, त्रिशुली, खजुरी, भरतपुर, कावासोती, दमौली, पोखरा र पर्वतस्थित कृषि सामग्री कम्पनीका शाखा कार्यालयहरूमा पठाइएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नेपालमा बर्सेनि ७ लाख टन रासायनिक मल आवश्यक रहेकोमा जम्मा ५० प्रतिशत मल आयात गरिन्छ। जसमा कृषि सामग्री कम्पनीले ७० प्रतिशत र साल्ट टेड्रिङ कम्पनीले ३० प्रतिशत गरी वार्षिक करीब साढे ३ लाख टन मल आयात हुने गरेको बताइएको छ। युरिया इन्टरनेशनल कोमोडिटी दुबई र डिएपी आइपिएल भारतबाट आयात हुँदै आएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/8213999906110170125\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_779.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8213999906110170125"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8213999906110170125"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_779.html","title":"२७ हजार टन मल भारतमा अलपत्र धानबाली सकेपछि आउने सम्भावना"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-69356287649491544"},"published":{"$t":"2020-07-01T20:54:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-01T21:00:49.772+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"धानको पाकेट क्षेत्र भएपनि प्रदेश २ को औसत उत्पादन कम, धान उत्पादन बढाउन विज्ञको सुझाव"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-shNn6BIcNvY\/XvynBV_OLpI\/AAAAAAAA0B8\/wJY_5H0fz7sg8ZQxVufdtww02pmxSmfCwCK4BGAsYHg\/s1091\/radhe.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"577\" data-original-width=\"1091\" height=\"338\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-shNn6BIcNvY\/XvynBV_OLpI\/AAAAAAAA0B8\/wJY_5H0fz7sg8ZQxVufdtww02pmxSmfCwCK4BGAsYHg\/w640-h338\/radhe.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, १७ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; धान नेपालको प्रमुख अन्न बाली हो। तराई–मधेसका २० जिल्लामा बढी धानखेती गरिन्छ। जसमध्ये प्रदेश २ का आठ जिल्ला धान उत्पादनको पाकेट क्षेत्रको रूपमा चिनिन्छ। तर औसत उत्पादनको दृष्टिकोणले राष्ट्रिय उत्पादनभन्दा प्रदेश २ को औसत उत्पादन कम रहेको कृषि अनुसन्धान परिषद् नार्कको तथ्याङ्कले देखाउँछ। नेपालको वार्षिक राष्ट्रिय औसत उत्पादन प्रतिहेक्टर ३ हजार ५ सय ६ किलो रहेको छ भने प्रदेश २ को औसत उत्पादन ३ हजार ३ सय ६५ किलो प्रतिहेक्टर रहेको क्षेत्रीय कृषि अनुसन्धान केन्द्र परवानीपुरले जनाएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; “प्रदेश २ मा अत्यधिक धान उत्पादन भए तापनि औसत उत्पादनमा पछि छ,” केन्द्रका क्षेत्रीय निर्देशक केशवप्रसाद श्रेष्ठले भने, “प्रदेश सरकार, स्थानीय सरकार तथा किसानले विविध पक्षमा ध्यान दिए प्रदेश २ को धान उत्पादन गर्ने क्षमता बढाउन सकिन्छ।”\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; गत वर्षको तथ्याङ्क अनुसार नेपालका विभिन्न जिल्लाको १४ लाख ६९ हजार ५ सय ४६ हेक्टर क्षेत्रफलमा ५१ लाख ५१ हजार ९ सय २५ मेट्रिक टन धान उत्पादन भएको थियो भने प्रदेश २ का आठ जिल्लाको १ लाख ८२ हजार १ सय ६७ हेक्टर क्षेत्रफलमा लगाइएको धानबालीबाट १५ लाख ८५ हजार ४ सय ४३ मेट्रिक टन धान उत्पादन भएको नार्कको तथ्याङ्क रहेको केन्द्रका वरिष्ठ प्राविधिक अधिकृत एवं सूचना अधिकृत राजेन्द्रप्रसाद यादवले जानकारी गराए। धानबाली विशेषज्ञहरूले प्रदेश २ मा उन्नत जात, गुणस्तरयुक्त बीउ, सिंचाइ र मलको उचित प्रबन्ध भए धान उत्पादनको क्षमता बढाउन सकिने सुझाव दिन्छन्। “कुन ठाउँको लागि कुन बीउ रोप्ने, मलखाद, सिंचाइ र गुणस्तरीय बीउमा ध्यान नदिंदा औसत उत्पादन कम देखिएको हो,” केन्द्रका सूचना अधिकारी यादवले भने, “धानबालीको समस्या समाधान गर्न सके किसानको धान उत्पादन क्षमता आफैं बढ्दै जानेछ।” नेपालमा भारतबाट अवैधरूपमा भित्रिने सोना मन्सुली धानको बीउमा रोग लाग्ने भएकोले पनि कति किसानको उत्पादनमा –हास आउने गरेको केन्द्रका विज्ञहरूको तर्क छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; “नेपालको सीमावर्ती क्षेत्रमा नेपाल सरकारले प्रतिबन्ध लगाएको धानको बीउ पनि तस्करी गरेर किसानले रोप्ने चलन छ, कुल धान बीउको करीब १५ प्रतिशत बीउ भारतबाट तस्करी हुने गरेको अनुमान छ, जुन नेपाली किसानलाई घाटा पु–याउँछ। नेपाल सरकारबाट सिफारिश भएका धानका प्रमुख बीउमा सभा मन्सुली सब–१, स्वर्ण सब–१, सावित्री, हर्दिनाथ–१ लगायतका धानको बीउ लगाउन किसानहरूसँग केन्द्रका बाली वैज्ञानिक दीपनारायण महतोले अपील गरे। नेपालमा २०२३ सालदेखि ११६ वटा धानका बीउको जात सिफारिश र पञ्जीकरण भएकोमा कृषि अनुसन्धान परिषद्ले १३ वटा धानको बीउ रोगी भएर असफल भएपछि सूचीबाट हटाएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/69356287649491544\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_89.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/69356287649491544"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/69356287649491544"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_89.html","title":"धानको पाकेट क्षेत्र भएपनि प्रदेश २ को औसत उत्पादन कम, धान उत्पादन बढाउन विज्ञको सुझाव"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-8055366825680544759"},"published":{"$t":"2020-07-01T20:47:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-07-01T21:00:49.772+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"६ महीनादेखि होल्ड टेस्ला कार छुट्यो"},"content":{"type":"html","$t":"राधेश्याम पटेल, वीरगंज, १७ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सर्वोच्च अदालतले ६ महीनादेखि रोकिराखेको टेस्लाका दुईवटा गाडी तत्काल छाड्न आदेश दिएपछि वीरगंज भन्सार कार्यालयले आइतवार छाडेको छ। भन्सारले कन्टेनरमा हालेर काठमाडौं पु–याउन स्वीकृति दिएको हो। स्वीकृतिसँगै सोमवार बिहान गाडी काठमाडौं पुगिसकेको वीरगंज भन्सार स्रोतले जनाएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लामो समय त्यतिकै थन्किएकोले गाडी स्टार्ट हुन सकिरहेको छैन। श्रीमा डिस्ट्रिब्युशन नेपाल प्रालिले टेस्ला कम्पनीका दुईवटा विद्युतीय गाडी मगाएको थियो। आधिकारिक एजेन्सी नलिई कम्पनीले गाडी आयात गरेको भन्दै भन्सारले जाँचपास गरेर धादिड्ढो बेनीघाट पुगेपछि फिर्ता ल्याएको थियो। लामो समयदेखि गाडी नछुटेपछि कम्पनीले सर्वोच्चमा रिट हालेको थियो। अदालतले भन्सार कार्यालयलाई गाडी फिर्ता दिनु भन्दै श्रीमाको पक्षमा फैसला गरेको थियो। सर्वोच्चले दिएको अन्तरिम आदेश पुनरावलोकनका लागि भन्सार कार्यालय फेरि ‘भ्याकेट’मा गएको थियो। त्यो भ्याकेटलाई सर्वोच्चले गत बिहीवार खारेज गरिदिएको हो। भ्याकेट खारेज भएपछि भन्सारले आइतवार छाड्ने निर्णय गरेको हो। यी कारको मूल्य ४ करोडको हाराहारीमा छ।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/8055366825680544759\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_98.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8055366825680544759"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8055366825680544759"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/07\/blog-post_98.html","title":"६ महीनादेखि होल्ड टेस्ला कार छुट्यो"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-5908922803043627404"},"published":{"$t":"2020-06-30T18:48:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-30T18:51:12.769+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"भारतीय बासमती र कतर्नीको विकल्पमा उन्नत जात सिफारिश"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-p9mzt7PpCIE\/Xvs3_p2DreI\/AAAAAAAAz8E\/UwdHJPHvVY4osT-2jGO5CdpWxHA8cV-zgCK4BGAsYHg\/s1095\/basmati.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"483\" data-original-width=\"1095\" height=\"282\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-p9mzt7PpCIE\/Xvs3_p2DreI\/AAAAAAAAz8E\/UwdHJPHvVY4osT-2jGO5CdpWxHA8cV-zgCK4BGAsYHg\/w640-h282\/basmati.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, १६ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नेपाल धान उत्पादनमा आत्मनिर्भर नभएकोले बर्सेनि भारतबाट करीब ३६ अर्ब मूल्य बराबरको धान आयात गरिन्छ। बर्सेनि अर्बौ रुपैयाँ बाहिरिंदा नेपाली अर्थतन्त्रमा नकारात्मक असर पर्छ। भारतबाट बासमती र कतर्नी धान अत्यधिक मात्रामा आयात हुन्छ। बासमतीभन्दा कतर्नी आयातको परिमाण ठूलो देखिन्छ। अहिले भारतबाट अर्बौंको धान आयात रोक्न नेपालमैं उन्नत जात सिफारिश भएको छ। कृषि अनुसन्धान परिषद्का वैज्ञानिकहरूले केही वर्षदेखि गरेको अनुसन्धानपछि बासमती र कतर्नी धानको विकल्पमा दुईवटा उन्नत जात सिफारिश भएको हो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; क्षेत्रीय कृषि अनुन्धान केन्द्र परवानीपुरका क्षेत्रीय निर्देशक केशवप्रसाद श्रेष्ठका अनुसार एक महीना पहिले कृषि अनुसन्धान परिषद्–नार्कले दुईवटा बासमती र कतर्नी जात सिफारिश गरेको छ भने हर्दिनाथकै दुईवटा हाइब्रिड जात पनि सिफारिश गरेको जानकारी दिए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; “केही दशकदेखि नेपालमा भारतबाट आयात दिन प्रतिदिन बढ्दै गएको छ, यसलाई रोक्न स्वदेशी उन्नत जातको बासमती र कतर्नी धान सिफारिश भएर आएको छ,” उनले भने, “यसले नेपाली किसानको मागलाई सम्बोधन गर्छ, अब भारतबाट आयातको सट्टा नेपालमैं पर्याप्त मात्रामा धान फलाउन बीउमा ध्यान दिनुप–यो, उत्पादन आफैं बढ्छ।” उनले प्रतिकट्ठामा १६६ किलो उत्पादन क्षमताको बासमती धान–‘शुद्धोधन कालानमक’ र प्रतिकट्ठा १३३ किलो उत्पादन हुने कतर्नी धान–‘हर्दिनाथ सभा’ सिफारिश भएर आएको चर्चा गर्दै हर्दिनाथ हाइब्रिड १ र हर्दिनाथ हाइब्रिड ३ पनि सिफारिश भएर आएको केन्द्रका वरिष्ठ प्राविधिक अधिकृत एवं सूचना अधिकारी राजेन्द्रप्रसाद यादवले जानकारी दिए। उनका अनुसार उन्नत तथा गुणस्तरीय बीउको अभावमा नेपाली किसानले मेहनत गर्दा पनि सोचेअनुरूप धान उत्पादन गर्न नसकेको अवस्थामा बासमती, कतर्नी र सोना मन्सुली अर्थात् हर्दिनाथका दुईवटा वर्णशङ्कर (हाइब्रिड) धान सिफारिश भएकोले आगामी दिनमा धान उत्पादनमा वृद्धि हुने विश्वास व्यक्त गरे।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/5908922803043627404\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_676.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5908922803043627404"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5908922803043627404"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_676.html","title":"भारतीय बासमती र कतर्नीको विकल्पमा उन्नत जात सिफारिश"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-2043520609447719655"},"published":{"$t":"2020-06-22T17:46:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-22T17:55:42.187+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"बजियानमा पनि अगहनी धान रोपाइँ शुरू"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-LUWup1019oM\/XvCdjbwWlQI\/AAAAAAAAy5U\/L10bNRMkLSM8y9RY2uCzUzPN1w3UKA2NgCK4BGAsYHg\/s743\/agahani.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"465\" data-original-width=\"743\" height=\"400\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-LUWup1019oM\/XvCdjbwWlQI\/AAAAAAAAy5U\/L10bNRMkLSM8y9RY2uCzUzPN1w3UKA2NgCK4BGAsYHg\/w640-h400\/agahani.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003Eप्रस, पोखरिया, ८ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पर्साको दक्षिणी क्षेत्र बजियानमा पनि अगहनी धान रोपाइँ शुरू भएको छ। गण्डक नहरदेखि दक्षिणतर्फको पोखरिया, बहुदरमाई नपा, धोबिनी, कालिकामाई, विन्दवासिनी, पकाहामैनपुर, छिपहरमाई र जगरनाथपुर गापामा अगहनी धान रोपाइँ शुरू भएको हो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सिंचाइको व्यवस्था भएका किसानहरूले अहिले अगहनी धान रोपाइँ शुरू गरेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सिंचाइ व्यवस्था नभएकाहरूले भने आकाशे पानीको बाटो कुरिबसेका छन्। अहिले तीस प्रतिशत किसानको धानको बेर्ना तयारीको क्रममा छ। घरेलु बीउ प्रयोग गरेकाले बेर्ना तयारीमा समय लागेको हो। प्रमाणित बीउ लकडाउनको कारण किसानहरूले पाउन सकेका थिएनन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसैगरी, भारतमा लकडाउन भएको कारण त्यहाँबाट पनि धानको बीउ ल्याउन नसकेका किसानहरूले भकारीमा राखेका धानलाई बीउको रूपमा छरेका थिए।\u003Cbr \/\u003Eअगहनी धान रोपनी शुरू गरेका जगरनाथपुर गापा–५ मसिहानीका सत्यनारायण साह तेलीले बजियानमा मलको समस्या नभएको बताए। उनले धान रोप्ने बेलामा आवश्यक युरिया, डिएपी र पोटास बजियान क्षेत्रका बजारमा सहज उपलब्ध भइरहेको बताएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसैगरी, यसपटक लकडाउनमा गाउँबाट वैदेशिक रोजगारमा गएकाहरू ठूलो सङ्ख्यामा फर्केर आएका कारण रोपाइँमा पनि समस्या देखिएको छैन। \u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/2043520609447719655\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_558.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2043520609447719655"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2043520609447719655"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_558.html","title":"बजियानमा पनि अगहनी धान रोपाइँ शुरू"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-3483834797374281641"},"published":{"$t":"2020-06-22T17:44:00.003+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-22T17:55:42.187+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"बारामा १० लाख बिरुवा उत्पादन"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-gs0qek-xVkI\/XvCdLtGWzHI\/AAAAAAAAy4w\/d9gYAf5f8H071JIOOSk-hETa7rE5ZZ_wACK4BGAsYHg\/s1102\/biruwa.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"545\" data-original-width=\"1102\" height=\"316\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-gs0qek-xVkI\/XvCdLtGWzHI\/AAAAAAAAy4w\/d9gYAf5f8H071JIOOSk-hETa7rE5ZZ_wACK4BGAsYHg\/w640-h316\/biruwa.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, निजगढ, ८ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; राष्ट्रिय वृक्षरोपण वर्ष अन्तर्गत यस वर्ष देशभरि ५ करोड बोटबिरुवा रोपण गर्ने लक्ष्य सरकारले लिएको छ। वन तथा भूसंरक्षण विभागले त्यसैअनुरूप देशभरिका प्रदेश अन्तर्गतका डिभिजन वन कार्यालयहरूलाई बिरुवा उत्पादन गर्न निर्देशन दिए अनुसार अधिकांश बिरुवा तयारी अवस्थामा छन् भने प्रदेशबाट प्राप्त बजेट अनुसार बिरुवा उत्पादन गर्न वन कार्यालयहरू लागिपरेका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सरकारको लक्ष्य पूरा गर्नको लागि बिरुवा उत्पादनमा मातहतका कार्यालयहरू कम्मर कसेर लागिपरेका देखिन्छन्। जस अनुसार बारामा लगभग ३५० हेक्टर क्षेत्रफलमा ६ लाखको सङ्ख्यामा वृक्षरोपण हुने अपेक्षा लिएको डिभिजन वन कार्यालय बाराका प्रमुख एवं डिएफओ मन्जुर अहमदले बताएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सङ्घ र प्रदेशको निर्देशन अनुसार यस वर्ष १० लाख बिरुवा उत्पादन गर्ने लक्ष्यसहित डिभिजन वन बारा लक्ष्यप्राप्तिका लागि अघि बढिरहेको उनले बताए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; उत्पादित बिरुवामा मसाला, टिक, सजीवन, महोगनी (मलेसियन साल), शिरीष, इपिल, जामुन, सिसौं, सिमललगायत विभिन्न प्रजातिका ६ लाख बिरुवा र ३ हजार ५ सय फलफूलका बिरुवासमेत रहेका छन्। डिभिजन वन कार्यालय बारा मातहतका नर्सरीलगायत जिल्लाको दक्षिणी भेग सिम्रौनगढ, बरियारपुर, कलैया, फेटा, त्रिवेणी, डुमरवाना, तामागढीलगायतका स्थानमा बिरुवा उत्पादनका लागि नर्सरी रहेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यहाँ उत्पादन गरिएकामध्ये ८० प्रतिशत बिरुवा जिल्लाका विभिन्न स्थानका निजी जग्गा, जमीनमा स्थानीयहरूले लगाउनेछन्। सामुदायिक वन समिति, साझेदारी वन समूह, विभिन्न सामाजिक सङ्घसंस्थाहरूले पनि नदीउकास जमीन, पर्ती जमीन, खाली जमीनहरूमा विगतका वर्षहरूमा पनि बिरुवा रोपण गरिएको थियो।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पछिल्लो समय वनक्षेत्रलाई कृषिबालीको रूपमा स्थानीय र कृषकहरूले बुभ्mन थालेपछि बिरुवाको माग बढी रहेको वनविज्ञहरू बताउँछन्।\u0026nbsp; अब स्थानीयले अन्नबाली जस्तै वनलाई पनि बुभ्mन थालिसकेकाले पनि बिरुवाको आकर्षण बर्सेनि बढिरहेको विज्ञहरूको भनाइ छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; उत्पादन गरिएका बोटबिरुवा डिभिजन वन कार्यालय बारा र मातहतका कार्यालयहरूले निश्शुल्क वितरण गर्ने जनाइएको छ। वृक्षरोपणले पर्यावरणमा समेत सकारात्मक भूमिका खेल्ने बुभ्mन थालेसँगै बोटबिरुवाको रोपण गर्न स्थानीय, कृषकहरूको आकर्षण बढ्दै गएको हो।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/3483834797374281641\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_590.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3483834797374281641"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3483834797374281641"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_590.html","title":"बारामा १० लाख बिरुवा उत्पादन"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-8640072662333897229"},"published":{"$t":"2020-06-20T18:08:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-20T18:14:36.626+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"अगहनी धान रोपाइँमा पनि मल अभाव"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-1-FZBOWxxgg\/Xu3_yakC3lI\/AAAAAAAAyqs\/RJe3joAELgg53f7xui59rg3tGO_mcBKZwCK4BGAsYHg\/s1101\/sedhawa.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"335\" data-original-width=\"1101\" height=\"194\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-1-FZBOWxxgg\/Xu3_yakC3lI\/AAAAAAAAyqs\/RJe3joAELgg53f7xui59rg3tGO_mcBKZwCK4BGAsYHg\/w640-h194\/sedhawa.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003Eओमप्रकाश चौधरी, सेढवा, ६ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; चैते धान रोपाइँमा मलको अभाव भोगेका पर्साको थरुहट क्षेत्रका किसानहरू अहिले अगहनी धान खेती गर्दा पनि मल अभाव झेल्दैछन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; अगहनी धान रोपाइँको बेलामा डिएपी, युरिया र पोटासको आवश्यकता पर्दछ। तर बजारमा यी मलको अभाव भएको कारण किसानहरूलाई समस्या आइपरेको हो। जीराभवानी गापा–१ बलुवा निवासी प्रभु मुखिया बिनले तीन दिनदेखि सहकारीहरूमा मलको लागि धाउँदा पनि मल नपाएको गुनासो गरे। उनले चौथो दिन पटेर्वासुगौली गापा–४ सुगौलीमा मल पाएपनि महँगो मूल्यमा खरीद गर्नुपरेको बताए। उनले गाउँको सहकारीमार्फत् डिएपी र पोटास पाए पनि युरिया महँगोमा खरीद गर्नुपरेको बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सेढवाका जोखनदास थारूले ब्याडमा छर्न दुई किलो युरिया मलको लागि गाउँका आधा दर्जनभन्दा बढी पसल धाउनुपरेको बताए। पटेर्वासगौली गापा–२ बेलवाका रामपूजन चौधरीले कृषि सहकारी संस्थाबाट मल लिन निकै समस्या झेल्नुपरेको दुःखेसो पोखे। उनले मल खरीदको लागि एक साताअगाडि नै सखुवाप्रसौनी गापाको देउरवानामा रहेको कृषि सहकारी संस्थामा रकम जम्मा गरेको तर अहिलेसम्म नपाएको बताए। साल्ट टे«डिङ कम्पनी र कृषि सामग्री कम्पनीले कृषि सहकारी संस्थामार्फत् मल बिक्री गर्दै आएका छन्। प्रतिबोरा ५० किलोको युरिया रु ७५० र डिएपी रु २२०० बिक्री मूल्य रहेपनि दुवैमा तीन सय रुपैयाँ थपेर महँगोमा बिक्री हुँदैछ। साल्ट टे«डिङ र कृषि सामग्रीले कृषि सहकारीलाई प्रतिसाता आलोपालो मल उपलब्ध गराउँदै आएको छ। सो कम्पनीहरूले मल पर्याप्त रहेको दाबी गर्दै आए पनि गाउँमा किसानहरूलाई मल सहज छैन। ठोरी गापा–४ विजयबस्तीका रामबहादुर श्रेष्ठले किसानहरूलाई मल सहजरूपमा प्राप्त होस् भन्नेतर्फ स्थानीय तह गम्भीर नभएको आरोप लगाए। उनले परल मूल्यमा मल उपलब्ध गराउनुपर्ने जिम्मेवारी स्थानीय तहको भएपनि सो जिम्मेवारी निर्वाह नगरिएको आरोप लगाए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; जीराभवानी गापा–४ सुगौलीस्थित सुपौली कृषि सहकारीका सञ्चालक दीपक दासले दुई सातामा एकपटक मात्र डिएपी र युरिया मल ५०\/५० बोरा पाउने गरेको तर किसानहरूको माग बढी भएको बताए। उनले माग अनुसार मल उपलब्ध गराउन असमर्थ भएको स्वीकारे। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/8640072662333897229\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_327.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8640072662333897229"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8640072662333897229"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_327.html","title":"अगहनी धान रोपाइँमा पनि मल अभाव"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-8523991992458828101"},"published":{"$t":"2020-06-18T18:23:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-18T18:32:57.220+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"गैरकानूनी बाटोबाट भित्रिएका गाडीहरू अहिले पनि ड्राइपोर्टमैं होल्ड"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-BjiQ_PCPTlQ\/XutgPpPfdoI\/AAAAAAAAyeI\/FDV2RL8g8M4CVWuuPQyVyORdbSP7ky-ogCK4BGAsYHg\/s1104\/car.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"481\" data-original-width=\"1104\" height=\"278\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-BjiQ_PCPTlQ\/XutgPpPfdoI\/AAAAAAAAyeI\/FDV2RL8g8M4CVWuuPQyVyORdbSP7ky-ogCK4BGAsYHg\/w640-h278\/car.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003Eप्रस, परवानीपुर, ४ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; गत जेठ १५ गतेको बजेट भाषणमा अर्थमन्त्री डा युवराज खतिवडाले गैरकानूनी बाटोबाट भिœयाइएको विलासी गाडीको हकमा चालीस प्रतिशत जरिवाना तिरेर जाँचपास गराउन सक्ने प्रावधान ल्याए तापनि उनको यो युक्तिले काम गरेको छैन। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज भन्सारमा दुईवटा अमेरिकी टेस्ला कार र ड्राइपोर्ट भन्सारमा विभिन्न ब्रान्डका ६ वटा करोडौं मूल्य पर्ने गाडीहरू करीब दश महीनादेखि होल्ड भएर बसेका छन्। कार उत्पादन गर्ने कम्पनीको आधिकारिक विक्रेता नेपालमा नभएको खण्डमा नेपाली आयातकर्ताले कार आयात गर्दा त्यसलाई गैरकानूनी मानिन्छ। त्यस कारण चोरबाटोबाट भिœयाइएका गाडीको हकमा चालीस प्रतिशत जरिवाना लिएर गाडी भिœयाउन पाइने अर्थमन्त्रीले आर्थिक ऐनमा व्यवस्था\u0026nbsp; गरिदिएका हुन्। तर आयातकर्तालाई ती आठवटा विद्युतीय गाडीलाई भिœयाउन एउटा गाडीको लागि कम्तीमा १ करोड ७५ लाखदेखि २ करोडसम्म राजस्व मात्र तिर्नुपर्ने हुँदा आयातकर्ता गाडी छुटाउन अनिच्छुक देखिएका हुन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; ड्राइपोर्ट भन्सारमा बेलायतको जेम्स कार्टर रिटेलर कम्पनीबाट नेपालको किशोर गियरले दुईवटा ज्यागुआर कार आयात गरेको थियो भने प्रिन्सा मोटरले सोही कम्पनीबाट जर्मन ब्रान्डको तीनवटा आउडी कार आयात गरेको थियो। काठमाडौंकै वेस्टार ग्यालेक्सीले अमेरिकन ब्रान्डको टेस्ला, बेलायती रिटेलर कम्पनी जेम्स कार्टरबाट खरीद गरी जहाजबाट कोलकाता र कोलकाताबाट कन्टेनरमा ती कारहरू वीरगंजस्थित श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाहमा आइपुगेको थियो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज भन्सारका सूचना अधिकारी विमलकुमार साहका अनुसार वीरगंज भन्सारमा पनि अडकेको दुईवटा टेस्ला कार अहिले पनि आइसिपीमा जाँचपास नभई होल्ड भएर बसेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाह भन्सार कार्यालयका प्रमुख भन्सार अधिकृत उमेश श्रेष्ठका अनुसार होल्ड भएका विद्युतीय कारको सवालमा चालीस प्रतिशत ड्युटी, ४०–५० प्रतिशत एक्साइज र १३ प्रतिशत भ्याट गरी कम्तीमा सय प्रतिशत राजस्व लाग्ने भएकोले आयातकर्ताले गाडी नछुटाएको हुन सक्छ भनी बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; ती विद्युतीय गाडीहरूमा पहिले आयातमा दश प्रतिशत ड्युटी र १३ प्रतिशत भ्याट थियो भने अहिले दश प्रतिशतबाट बढेर ड्युटी ४० प्रतिशत भएको छ भने अन्तःशुल्क पनि लगाइएको छ। जेठ १५ अगावै जाँचपास हुने यस्ता विद्युतीय कारहरू नेपाली बजारमा करीब दुई करोड रुपैयाँ पथ्र्यो भने अब करीब चार करोड रुपैयाँ पर्छ। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/8523991992458828101\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_619.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8523991992458828101"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/8523991992458828101"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_619.html","title":"गैरकानूनी बाटोबाट भित्रिएका गाडीहरू अहिले पनि ड्राइपोर्टमैं होल्ड"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-1955267819578785678"},"published":{"$t":"2020-06-18T18:19:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-18T18:32:35.627+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"वीरगंज भन्सारलाई एघार महीना ६१ अर्ब घाटा"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, परवानीपुर, ४ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज भन्सार कार्यालयले चालू आवको एघार महीनामा लक्ष्य अनुसारको राजस्व सङ्कलन गर्न सकेको छैन। कार्यालयले चालू आवको साउनदेखि जेठसम्म पाएको रु १ खर्ब ७२ अर्ब ९० करोड ६२ लाख ४५ हजार लक्ष्य पाएकोमा ६४.७१ प्रतिशत अर्थात् १ खर्ब ११ अर्ब ८८ करोड ८५ लाख २३ हजार मात्र असुली गरेको जनाएको छ। यसैगरी, वीरगंज भन्सारले भन्सार महसूलतर्फ रु ७४ अर्ब ४ करोड ९ लाख ८१ हजार लक्ष्य पाएकोमा ५२.०६ प्रतिशत अर्थात् ३८ अर्ब ५४ करोड ४३ लाख ७२ हजार, मूल्य अभिवृद्धि करतर्फ रु ६९ अर्ब ९७ करोड ६७ लाख ५६ हजार लक्ष्य पाएकोमा ६३.३३ प्रतिशत अर्थात् ४४ अर्ब ३१ करोड ३३ लाख ७४ हजार, अन्तःशुल्कतर्फ रु २८ अर्ब ८८ करोड ८५ लाख ८ हजार लक्ष्य पाएकोमा ५०.५५ प्रतिशत अर्थात् १४ अर्ब ६० करोड ३२ लाख २६ हजार असुली गरेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; त्यसैगरी, पूर्वाधार करतर्फ रु ७ अर्ब ७१ करोड ४३ लाख २५ हजार, अग्रीम आयकरतर्फ रु १७ करोड ९ लाख २७ हजार, स्वास्थ्य जोखिम करतर्फ ८५ लाख ३२ हजार, अन्यतर्फ ६ अर्ब ५३ करोड ३७ लाख ६७ हजार गरी रु १ खर्ब ११ अर्ब ८८ करोड ८५ लाख २३ हजार राजस्व असुली भएको हो।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; चालू आवको चैतको दोस्रो सातादेखि नेपाल र भारतमा लकडाउन शुरू भएपछि उद्योग, व्यापार, व्यवसाय ठप्प हुँदा तेस्रो मुलुकबाट आउने मालवस्तुको परिमाणमा भारी गिरावट आएको थियो भने वीरगंज भन्सारबाट भित्रिने इन्धन, सवारीसाधनलगायतका परिमाणमा पनि कमी आएकोले लक्ष्य अनुसारको राजस्व असुली हुन नसकेको वीरगंज भन्सारले जनाएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; चैत १६ गतेको निर्देशन अनुसार भारत तथा विदेशबाट आयात गरिने ५० हजार डलरभन्दा माथिको गाडी, मरिच, केराउ, सुपारी, छोहोडा, मदिरा, इनर्जी ड्रिङ्कलगायतका सामानमा पनि सरकारले प्रतिबन्ध लगाएको कारणले राजस्वमा निकै गिरावट आएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/1955267819578785678\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_369.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1955267819578785678"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1955267819578785678"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_369.html","title":"वीरगंज भन्सारलाई एघार महीना ६१ अर्ब घाटा"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-7381378668269851451"},"published":{"$t":"2020-06-17T18:21:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-17T18:29:52.766+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"ग्रामीण भेगमा धान रोपाइँको चटारो"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-DycNDYy_Xfg\/XuoOK-uyCxI\/AAAAAAAAyVA\/55tke6fAwu8TZejzF-bDqiA3IqQUhnHWwCK4BGAsYHg\/s1096\/bhadaiya.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"440\" data-original-width=\"1096\" height=\"256\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-DycNDYy_Xfg\/XuoOK-uyCxI\/AAAAAAAAyVA\/55tke6fAwu8TZejzF-bDqiA3IqQUhnHWwCK4BGAsYHg\/w640-h256\/bhadaiya.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003Eप्रस, सेढवा, ३ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पर्साका ग्रामीण भेगमा वर्षेबाली धानको रोपाइँको चटारो लागेको छ। विशेषगरी गण्डक नहरको उत्तरतर्फ पर्ने ठोरी, जीराभवानी, जगरनाथपुर, पटेर्वासुगौली, सखुवाप्रसौनी गाउँपालिका, पर्सागढी नगरपालिकालगायतका इलाकामा किसानहरू रोपाइँ कार्यमा व्यस्त छन्। यी क्षेत्रका किसानहरूले अहिले भदैया मन्सुली, सोना मन्सुली तथा अन्य प्रजातिका हाइब्रिड जातका धान रोपाइँ गरिरहेका छन्। रोपाइँका लागि पर्याप्त पानी नपरे पनि किसानहरूले पानीको मुहानबाट निस्केका कुलो तथा भूमिगत सिंचाइ अन्तर्गत बोरिङमा दमकल जडान गरी सिंचाइ गरी रोपाइँ गरिरहेका जीराभवानी गाउँपालिका वडा नं १ भवानीपुर निवासी देवराज चौधरीले बताए। पर्याप्त पानी परे सबै किसानले रोपाइँ गर्ने हुँदा रोपाइँ गर्ने ज्यामी, बीउ उखेल्ने ज्यामी, जोताइका लागि ट्याक्टरको समेत अभाव हुने हुँदा अहिले नै रोपाइँ गरेको किसान चौधरीले बताए। सोना मन्सुली जातका धान अलि ढिलो भएपनि भदैया मन्सुली जातका धानको बीउ राखेको ११५ दिनभित्र भिœयाउने गरिन्छ।\u003Cbr \/\u003Eउम्रेको बीउमा समस्या\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यस वर्ष लामो समय भएको लकडाउनका कारण किसानहरूले समयमा उन्नत जातका प्रमाणित गुणस्तरीय बीउ पाउन नसक्दा अहिले रोपाइँको बेला दुःख भोग्नुपरेको गुनासो गरेका छन्। बजारको प्रमाणित बीउ प्रतिकट्ठामा एकदेखि डेढ किलो बीउ चाहिन्छ तर सो बीउ नपाउँदा किसानले भकारीमैं राखेका धानलाई बीउको रूपमा प्रयोग गरेका थिए। तर भकारीको धानको बीउ राम्ररी नउम्रेपछि दोस्रो र तेस्रोपटकसम्म बीउ हालेको पटेर्वासुगौली गाउँपालिका वडा नं ३ का भागवत दास थारूले बताए। सो बीउबाट बेर्ना उत्पादन राम्रो नभएपछि अहिले रोपाइँको समयमा बेर्नाको कमी भएको उनले बताए।\u003Cbr \/\u003Eलकडाउनको कारण पेशा परिवर्तन गरी कृषिमा प्रवेश\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; काठमाडौं उपत्यकामा ललितपुर जिल्लाको इमाडोलमा वर्षाैंदेखि ग्रील तथा स्टील कारखाना सञ्चालन गर्दै आएका जीराभवानी गाउँपालिका वडा नं २ सेढवा निवासी कमलेश महतो अहिले खेतीकिसानीमा भिडेका छन्। कोरोना भाइरसका कारण सरकारले जारी गरेको लामो अवधिको लकडाउनको कारण घरमैं बेरोजगारी भएका महतोले यसपालि दुई बिघा जग्गामा धान रोपाइँ गरेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पुरानो पेशाबाट सञ्चित\u0026nbsp; रकमले दुई बिघा जमीन भाडामा लिएर धानखेती गरेको महतोले बताए। कोरोनाको कहर कहिलेसम्म चल्ने हो ठेकान नभएको र परिवार पाल्न कुनै न कुनै पेशामा लाग्नै पर्ने भएकोले खेतीकिसानी गरेको महतोले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; चितवन बसोवास गर्ने सरला सापकोटा पनि खेतीमा लागेकी छन्। पति रोजगारको क्रममा बाहिर रहेका र छोराछोरीलाई पढाउनका लागि करीब ४–५ वर्षदेखि चितवन बस्दै आएकी सरलाले लकडाउनका कारण विगत तीन महीनादेखि पुख्र्यौली घर जीराभवानी गाउँपालिका वडा नं १ शान्तिनगरमा बस्दै आएकी छन्। त्यतिकै बस्नुभन्दा आफ्नै बारी खनजोत गरी धान रोपेको उनले बताइन्।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/7381378668269851451\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_522.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7381378668269851451"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7381378668269851451"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_522.html","title":"ग्रामीण भेगमा धान रोपाइँको चटारो"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-1423341604029709391"},"published":{"$t":"2020-06-17T18:19:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-17T18:29:52.766+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"भदैया धान रोपाइँ शुरू"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-AzcprKdga1g\/XuoNzMqR_tI\/AAAAAAAAyUo\/ekg8zRNpCowcZrnk4z-ESZ8oDRRpOVINgCK4BGAsYHg\/s712\/dhan.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"439\" data-original-width=\"712\" height=\"394\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-AzcprKdga1g\/XuoNzMqR_tI\/AAAAAAAAyUo\/ekg8zRNpCowcZrnk4z-ESZ8oDRRpOVINgCK4BGAsYHg\/w640-h394\/dhan.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003Eप्रस, पोखरिया, ३ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउनको कारण जेठको पहिलो सातामा रोपिनुपर्ने भदैया धान पर्सा जिल्लाको बजियान क्षेत्रमा असारको पहिलो सातादेखि रोप्न शुरू भएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउनको कारण प्रमाणित बीउ अभाव भएको र बीउको जोहोमा भदैया धानको बीउ छर्न ढिलो भएको कारण रोपाइँ पनि ढिला भएको हो। यसअघि, चैतमा बीउ छरेर वैशाखको अन्तिमसम्म धान रोपाइँ गरिन्थ्यो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पर्सा जिल्लाको थरुहट क्षेत्रमा भने यसअघि नै भदैया धान रोपाइँ भएको थियो भने त्यहाँ अगहनी धानको रोपाइँ शुरू भएको छ। भदैया धान रोपेको दुई–तीन सातापछि अगहनी धान रोपिन्छ। पर्सा जिल्लाको नहरदेखि दक्षिणतर्फको क्षेत्रलाई बजियान भनिन्छ। वीरगंज महानगर, पोखरिया नगरपालिका, बहुदरमाई नपा र विन्दवासिनी, पकाहामैनपुर, धोबिनी, कालिकामाई, छिपहरमाई गाउँपालिका बजियान क्षेत्रमा पर्छन्। यसबाहेक ६ वटा स्थानीय तह थरुहट क्षेत्रमा पर्छन्। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/1423341604029709391\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_330.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1423341604029709391"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1423341604029709391"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_330.html","title":"भदैया धान रोपाइँ शुरू"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-4480950634514630701"},"published":{"$t":"2020-06-17T18:18:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-17T18:29:52.766+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"उद्योगी रूँगटाको दाङको सिमेन्ट उद्योगमा लगानी"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-n0DtZtxgvKQ\/XuoNgYMmItI\/AAAAAAAAyUU\/GhjGrnqnzkA-ZDnD7vhz7m_S9Noz1_mvgCK4BGAsYHg\/s412\/rungata.jpg\" style=\"clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"412\" data-original-width=\"362\" height=\"320\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-n0DtZtxgvKQ\/XuoNgYMmItI\/AAAAAAAAyUU\/GhjGrnqnzkA-ZDnD7vhz7m_S9Noz1_mvgCK4BGAsYHg\/s320\/rungata.jpg\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, परवानीपुर, ३ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंजका उद्योगी अनिल रूँगटाको लगानी रहेको दाड्ढो लमहीमा तीन वर्षदेखि सञ्चालनमा रहेको सम्राट सिमेन्ट कम्पनी प्रालिले लगानी विस्तार गरेका छन्। लमही नगरपालिकामा करीब ३५ बिघा जग्गामा तीन वर्षदेखि सञ्चालनमा रहेको सो सिमेन्ट उद्योगमा शुरूमा ८० करोड लगानी भएकोमा करीब डेढ वर्षदेखि क्लिङ्कर उत्पादन गर्ने युनिट र अर्को ग्राइन्डिङ युनिटमा गरी कुल १० अर्बको लगानी थपिएको बुझिएको छ। दाड्ढै व्यवसायी वासुराज पाण्डे, भोजराज पाण्डे, मुकुन्द तिमल्सिनालगायत साझेदारहरूसँग मिलेर उनले लगानी विस्तार गरेको बताएका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; आगामी असोज–कात्तिकदेखि क्लिङ्करको उत्पादन शुरू गर्ने उद्योगले प्रतिदिन करीब चार हजार टन क्लिङ्कर उत्पादन गर्ने बताइएको छ। दाङ र रोल्पामा भएको आफ्नै चुनढुङ्गा खानीबाट चुनढुङ्गा ल्याइ क्लिङ्कर उत्पादन गर्ने लक्ष्य रहेको सम्राट सिमेन्ट कम्पनीका सञ्चालक अनिल रूँगटाले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसअघि, नेपालका घोराही सिमेन्ट, सोनापुर सिमेन्ट, शुभश्री अग्नि सिमेन्ट र भारतबाट क्लिङ्कर खरीद गर्दै आए तापनि आफ्नै युनिटबाट क्लिङ्कर उत्पादन शुरू भएपछि नेपाली सिमेन्ट बजारमा सम्राट सिमेन्टलाई पनि बलियो प्रतिस्पर्धीको रूपमा उभ्याउने लक्ष्य राखिएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; हाल प्रतिदिन १२ सय टन सिमेन्ट उत्पादन गरिरहेकोमा क्लिङ्कर उत्पादन गर्ने युनिट सञ्चालनमा आएपछि\u0026nbsp; प्रतिदिन चार हजार टन सिमेन्ट उत्पादन हुने बताइएको छ। सुदूरपश्चिममा\u0026nbsp; उत्कृष्ट मानिएको सम्राट सिमेन्टले आगामी दिनमा क्लिङ्कर उत्पादन गर्ने करीब एक दर्जन सिमेन्ट उद्योगसँग प्रतिस्पर्धा गर्नुपर्ने छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसअघि, नेपालमा होङ्शी, घोराही, सोनापुर, सर्वोत्तम, ऋद्धिसिद्धि, अर्घाखाँची, मारुती, शिवम्, पाल्पा, शुभश्री अग्निलगायत सिमेन्ट उद्योगले आफैंले क्लिङ्कर उत्पादन गरी सिमेन्ट उत्पादनमा आत्मनिर्भर बनेका छन्। सम्राट सिमेन्टले अहिले ओपिसी र पिपिसी गुणस्तरमा गजराज ब्रान्डको सिमेन्ट उत्पादन गर्दै आएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/4480950634514630701\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_246.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/4480950634514630701"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/4480950634514630701"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_246.html","title":"उद्योगी रूँगटाको दाङको सिमेन्ट उद्योगमा लगानी"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-n0DtZtxgvKQ\/XuoNgYMmItI\/AAAAAAAAyUU\/GhjGrnqnzkA-ZDnD7vhz7m_S9Noz1_mvgCK4BGAsYHg\/s72-c\/rungata.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-6900614105843134008"},"published":{"$t":"2020-06-17T18:16:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-17T18:29:52.766+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"ड्राइपोर्टको ठेक्का दिल्लीको प्रिस्टाइन लोजिस्टिकलाई"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-2F_1EdwQtwE\/XuoM9NreWAI\/AAAAAAAAyT4\/C0tDQ2f19bUtaFq-Q58E4tkTHawMTEqOgCK4BGAsYHg\/s724\/dryport.jpg\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"335\" data-original-width=\"724\" height=\"296\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-2F_1EdwQtwE\/XuoM9NreWAI\/AAAAAAAAyT4\/C0tDQ2f19bUtaFq-Q58E4tkTHawMTEqOgCK4BGAsYHg\/w640-h296\/dryport.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, परवानीपुर, ३ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज–२५ श्रीसियास्थित सुक्खा बन्दरगाह सञ्चालन एवं कार्गो हैन्डलिड्ढो ठेक्का दिल्लीको प्रिस्टाइन लोजिस्टिक प्रालिलाई परेको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; आगामी ५ वर्षको लागि सबैभन्दा बढी मूल्य अर्थात् रु ३ अर्ब ३३ करोडमा ठेक्का सकार गरेकोले ५ वटा कम्पनीमध्ये चारवटालाई पछि पार्दै प्रिस्टाइनले ठेक्का हात पारेको हो। उद्योग वाणिज्य तथा आपूर्ति मन्त्रालय मातहत रहेको नेपाल इन्टरमोडेल यातायात बोर्डका कार्यकारी निर्देशक नवराज ढकालका अनुसार गत जनवरी २० का दिन न्यूनतम मूल्य २ अर्ब ४० लाखमा ५ वर्ष सञ्चालनको लागि टेन्डर आह्वान भएकोमा सबैभन्दा बढी टेन्डर प्रिस्टाइनले भरेको थियो। उसको प्रतिस्पर्धीको रूपमा कङ्करले रु २ अर्ब ८१ करोड ९० लाखमा टेन्डर भरेको थियो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; टेन्डर प्रक्रिया र लकडाउनले गर्दा करीब तीन महीना ठेक्का प्रक्रिया लम्बिने भएपछि कङ्करको साझेदार हिमालयन टर्मिनल प्रालिलाई थप ६ महीनाको लागि काम गर्न, गराउन म्याद थपिएको थियो। हिमालयनको म्याद जुलाई ६ मा समाप्त हुँदैछ। त्यसैगरी, भारतकै अडानी लोजिस्टिकले रु २ अर्ब ८० करोड ६० लाख, इन्टरनेशनल कार्गो लोजिस्टिकले रु २ अर्ब ४४ करोड ४८ लाख र अपना लोजिस्टिकले रु २ अर्ब ४६ करोडमा टेन्डर भरेका थिए। अब ठेक्का सम्झौता भएपछि प्रिस्टाइनले पहिलो वर्ष ३३ करोड ३३ लाख, दोस्रो वर्ष ४० करोड ८३ लाख, तेस्रो वर्ष ५३ करोड ३३ लाख, चौथो वर्ष ६७ करोड ५० लाख र अन्तिम पाँचौं वर्ष ८२ करोड ५० लाख गरी कुल ३ अर्ब ३३ करोड ठेक्का रकम नेपाल सरकारलाई बुझाउनेछ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसैगरी, सन् २००४ देखि २०१५ सम्म १० वर्षको लागि कङ्करले रु ५३ करोडमा र २०१५ जनवरी ६ देखि २०१९ जनवरी ५ सम्म रु ७९ करोडमा ५ वर्षको लागि हिमालयन टर्मिनलले ठेक्का पाएको थियो। हिमालयन टर्मिनल एउटा स्वतन्त्र लोजिस्टिक कम्पनी हो, जसमा सबैभन्दा बढी अर्थात् चालीस प्रतिशत शेयर कङ्करको, २० प्रतिशत गोदाम तथा पारवहन समिति (एनटिडब्लुएच), २० प्रतिशत आरबी रौनियार सञ्चालक रहेको इन्टरनेशनल लोजिस्टिक र २० प्रतिशत एउटा अर्को भारतीय कम्पनीको शेयर रहेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नयाँ ठेक्का पाउने कम्पनी पनि भारतको उदीयमान कम्पनी भएको र भारतका सातवटा सुक्खा बन्दरगाह सञ्चालनको काम पनि गरिरहेकोले ड्राइपोर्टको सञ्चालन र कार्गो ढुवानी व्यवस्थित तरीकाले हुने विश्लेषण गरिएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/6900614105843134008\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_391.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/6900614105843134008"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/6900614105843134008"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_391.html","title":"ड्राइपोर्टको ठेक्का दिल्लीको प्रिस्टाइन लोजिस्टिकलाई"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-1947782039051548932"},"published":{"$t":"2020-06-15T18:23:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-15T18:34:12.919+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"वीरगंजको आगामी बजेट एक अर्बले कम हुने"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Ctable align=\"center\" cellpadding=\"0\" cellspacing=\"0\" class=\"tr-caption-container\" style=\"margin-left: auto; margin-right: auto;\"\u003E\u003Ctbody\u003E\u003Ctr\u003E\u003Ctd style=\"text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-D-dcjCN5kSM\/XudrzZ6q3nI\/AAAAAAAAyJk\/OCPiVpIcVUcn2EPV20kUgdAWyVo4wn50ACK4BGAsYHg\/s729\/birgunj.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: auto; margin-right: auto;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"471\" data-original-width=\"729\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-D-dcjCN5kSM\/XudrzZ6q3nI\/AAAAAAAAyJk\/OCPiVpIcVUcn2EPV20kUgdAWyVo4wn50ACK4BGAsYHg\/s320\/birgunj.jpg\" width=\"320\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/td\u003E\u003C\/tr\u003E\u003Ctr\u003E\u003Ctd class=\"tr-caption\" style=\"text-align: center;\"\u003EAdd caption\u003Cbr \/\u003E\u003C\/td\u003E\u003C\/tr\u003E\u003C\/tbody\u003E\u003C\/table\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, परवानीपुर, १ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज महानगरपालिकाको आगामी आव २०७७\/०७८ को बजेट चालू आवभन्दा करीब १ अर्ब रुपैयाँ कम हुने भएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउनको कारणले आन्तरिक स्रोतबाट उठ्ने राजस्वमा भारी गिरावट हुने र केन्द्र सरकारबाट आउने बजेट पनि कटौती हुने हुँदा वीमनपाले चालू आवभन्दा आगामी आवको बजेट कम हुने आन्तरिक लेखापरीक्षक हरिशङ्कर कुर्मीले बताए। वीमनपाले आगामी आवको लागि करीब तीन अर्ब ३० करोड रुपैयाँको अनुमानित बजेट ल्याउन लागेको बताइएको छ। चालू आवको बजेट ४ अर्ब ४८ करोड रुपैयाँको थियो। वीमनपाले चालू आवमा आन्तरिक स्रोतबाट रु ४८ करोड राजस्व सङ्कलन गर्नुपर्नेमा ११ महीनाको अवधिमा जम्मा २३ करोड रुपैयाँ मात्र सङ्कलन गरेको छ। महानगरले आन्तरिक स्रोत बालुवा, गिट्टीको ठेक्का, सवारी व्यवस्थापन शुल्क, कबाडी मालसामान, चौपाया, मालपोत रजिस्टे«शन शुल्क, तिरो, सम्पत्ति कर, व्यवसाय कर, बहालकरलगायतका शीर्षकबाट असारभित्र २५ करोड रुपैयाँ उठाउने लक्ष्य राखे तापनि मुश्किलले करीब रु ५ करोड राजस्व उठ्ने अनुमान गरिएको छ। करीब २० करोड रुपैयाँ आन्तरिक स्रोतबाटै अपुग भएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसैगरी, आगामी आवको बजेटमा केन्द्र सरकारले करीब रु सात करोड कम सिलिङ पठाउने भएको छ। चालू आवमा वीमनपाले ल्याएको रु ४ अर्ब ४८ करोडको बजेटमा आन्तरिक स्रोतबाट ४८ करोड ६६ लाख, केन्द्र सरकारको शहरी विकास योजना अन्तर्गत एडिबीको २ अर्ब २० करोड ६५ लाख, केन्द्र सरकारको वित्तीय समानीकरणतर्फ ४४ करोड १४ लाख, केन्द्र सरकारको सशर्त अनुदानतर्फ ६१ करोड २३ लाख, केन्द्र सरकारको राजस्व बाँडफाँड अन्तर्गत २६ करोड ७४ लाख, प्रदेश सरकारको वित्तीय समानीकरणतर्फ १ करोड १५ लाख, सशर्त अनुदानतर्फ ३ करोड, प्रदेश सरकारको राजस्व बाँडफाँडतर्फ रु ३ करोड, सडक बोर्ड नेपालबाट १ करोड ५० लाख, युनिसेफबाट १ करोडलगायत अनुदान प्राप्त भएको थियो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; आगामी आवको बजेटको लागि सङ्घीय सरकारले वित्तीय समानीकरणतर्फ ४२ करोड ८८ लाख, राजस्व बाँडफाँडतर्फ २१ करोड १२ लाख, सशर्त अनुदानतर्फ ७५ करोड १६ लाख, प्रदेश सरकारको वित्तीय समानीकरणतर्फ १ करोड १६ लाख, राजस्व बाँडफाँडतर्फ ३ करोड १४ लाख, सशर्त अनुदानतर्फ ३ करोड, एडिबीको परियोजनाबाट अल्या भएर आउने १ अर्ब ५ करोड, आन्तरिक स्रोतबाट ५४ करोड ५५ लाख, विशेष अनुदानतर्फ १७ करोड ८० लाख, समपूरक बजेटतर्फ ४ करोड ५ लाख गरी करीब ३ अर्ब ३० करोड रुपैयाँको बजेट आउने आलेप कुर्मीले जानकारी दिए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; चालू आवमा ४८ करोड आन्तरिक स्रोतबाट उठ्ने अनुमान गरिए तापनि लकडाउन र विभिन्न करको ठेक्काबाट प्रभावकारीरूपले कर सङ्कलन हुन नसक्नुमा विविध कारण बताइएको छ। आगामी वर्षको बजेटमा करीब ५४ करोड आन्तरिक स्रोतबाट उठाउने लक्ष्य भएकोले जनतामाथि विभिन्न प्रकारका कर बढ्ने अनुमान गरिएको छ। आलेप कुर्मीका अनुसार सङ्घीय सरकारले स्थानीय सरकारलाई चालू आवको तुलनामा न्यूनतम १० प्रतिशत बजेटको सिलिङमा वृद्धि गर्नुपर्नेमा उल्टै ७ करोड घटाएको छ। आन्तरिक स्रोतबाट २० करोड राजस्व सङ्कलन नहुने भएपछि कार्यालयको प्रशासनिक र कर्मचारीको तलबभत्ता पनि भुक्तानी गर्न आगामी दिनमा चुनौती थपिने उनको विश्लेषण छ। महानगरले असार १० गते डाँकेको नगरसभाबाट बजेट ल्याउने तयारी र छलफल तीव्र पारेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/1947782039051548932\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_300.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1947782039051548932"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/1947782039051548932"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_300.html","title":"वीरगंजको आगामी बजेट एक अर्बले कम हुने"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-D-dcjCN5kSM\/XudrzZ6q3nI\/AAAAAAAAyJk\/OCPiVpIcVUcn2EPV20kUgdAWyVo4wn50ACK4BGAsYHg\/s72-c\/birgunj.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-535760037966179498"},"published":{"$t":"2020-06-15T18:22:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-15T18:34:12.919+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"डन्डी, सिमेन्ट उद्योगको ५० अर्ब रुपैयाँ बजारमा"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-0so5Tu1EIQI\/XudrgbbD0CI\/AAAAAAAAyJI\/zLkqbP8ulQ4vF0y4HstKy9ZYuh9CFxh7gCK4BGAsYHg\/s735\/udhyogi.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"613\" data-original-width=\"735\" height=\"535\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-0so5Tu1EIQI\/XudrgbbD0CI\/AAAAAAAAyJI\/zLkqbP8ulQ4vF0y4HstKy9ZYuh9CFxh7gCK4BGAsYHg\/w640-h535\/udhyogi.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, परवानीपुर, १ असार\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउनले गर्दा अर्थतन्त्रको विविध क्षेत्रमा नकारात्मक असर परेसँगै निर्माण क्षेत्र पनि एकदमै नराम्ररी प्रभावित भएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; निर्माण योजनाहरू बन्द हुँदा उद्योगी, व्यवसायीको अर्बौ रुपैयाँ बजारमा फसेको उनीहरूले बताएका छन्। फलामजन्य उद्योगमा मात्रै नेपालको करीब बीसवटा उद्योगमा २ खर्ब रुपैयाँ लगानी भएको छ। सिमेन्ट उद्योगमा २ खर्ब गरी यी क्षेत्रमा चार खर्बको लगानी पनि जोखिममा परेको उद्योगी अनिल रूँगटा बताउँछन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सिमेन्ट, छड, पाइप, जस्तापाता, एङ्गल, च्यानल, बिमलगायत उत्पादन गर्ने उद्योगहरूको बजारमा कम्तीमा ५० अर्ब रुपैयाँ फसेको उनको भनाइ छ। वीरगंज–पथलैया औद्योगिक कोरिडोरको जीतपुरमा रहेको जगदम्बा इन्टरप्राइजेजका सञ्चालकसमेत रहेका रूँगटाले वीरगंजका करीब दुई दर्जन उद्योगको मात्रै नेपालभरिको बजारमा २५ अर्ब रुपैयाँ फसेको जानकारी गराए। योजना सुस्त गतिमा चल्नु, निर्माण व्यवसायीलाई सरकारले गर्ने भुक्तानीमा ढिलाइ, लकडाउनले गर्दा बिक्री भएको सामानको पैसा उठ्न नसक्नु र चेक तथा बिलबिजकबाट बिक्री भएको उधारोको बारेमा सरकारको स्पष्ट नीति नहुँदा उद्योगी–व्यवसायीको पैसा थुप्रिंदै गएको उनको विश्लेषण छ। उनले लकडाउनको अवधिमा निर्माणजन्य सामग्री उत्पादन गर्ने उद्योग थला पर्दै गएको र लकडाउनले उद्योगी पीडामा रहेका कारणले लकडाउन अवधिको कर माफ गर्न, राहत प्याकेज ल्याउन र बैंक ब्याजमा पनि सहुलियत प्रदान गर्नुपर्ने माग गरे। साथै बजारमा फसेको रकमलाई अग्रीम भुक्तानी हुने चेकबाट र बिलबिजकबाट बेचिएको सामानको बारेमा पनि प्रहरीले आवश्यक कारबाई तथा नीति ल्याउनुपर्ने आग्रह गरे। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज कोरिडोरमा सञ्चालित हिमाल आयरन, नारायणी स्ट्रिप्स, जगदम्बा स्टील, नारायणी रोलिङ मिल, हुलास स्टील, हामा आयरन, जगदम्बा एसएस पाइप, अशोक स्टील, विश्वकर्मा, त्रिशक्ति, अम्बे, ओम, शुभश्री जगदम्बा, शालिमार, रिलायन्स सिमेन्टलगायत दुई दर्जन उद्योगको नेपालभरिको बजारमा करीब २५ अर्ब र देशभरिकै निर्माणजन्य सामग्री उत्पादन गर्ने उद्योगको करीब ५० अर्ब रुपैयाँ फसेको उद्योगीहरूको भनाइ छ।\u003Cspan\u003E\u003C\/span\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/535760037966179498\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_128.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/535760037966179498"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/535760037966179498"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_128.html","title":"डन्डी, सिमेन्ट उद्योगको ५० अर्ब रुपैयाँ बजारमा"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-5007049213117635429"},"published":{"$t":"2020-06-14T18:04:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-14T18:10:29.748+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"आँपबाट दाम पाइएन"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-yJ_xw1s-dio\/XuYVxJ4KVdI\/AAAAAAAAyE4\/X0JNMeuHpngwhwNYNGiKJm0FW7-GkbgsQCLcBGAsYHQ\/s1600\/aap.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"384\" data-original-width=\"740\" height=\"332\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-yJ_xw1s-dio\/XuYVxJ4KVdI\/AAAAAAAAyE4\/X0JNMeuHpngwhwNYNGiKJm0FW7-GkbgsQCLcBGAsYHQ\/s640\/aap.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, पर्सागढी, ३२ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; आँप व्यापारीलाई यस वर्ष घाटा लागेको जनाइएको छ। यो वर्ष कोरोना सङ्क्रमणले गर्दा लकडाउन बढेको र यसपटक असिनापानी पनि अन्य वर्षको तुलनामा बढी परेकोले आँपको व्यापार गर्नेहरूलाई मर्का परेको हो।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; शुरूमा आँपको रूखमा मोजरा लाग्ने बेलामा हावाहुरी, असिना परेर क्षति पु–याएको थियो। त्यसपछि टिकोरा बन्दा पनि असिनापानीले क्षति पारेको थियो। ती सबैबाट जोगिएका आँप व्यापारी अहिले लकडाउनको शिकार भएका छन्। लकडाउनले गर्दा गाउँघरमा आँपको बगैंचा ठेक्कामा लिएका व्यापारीहरूले घाटा लागेको बताए। रूखमा आँप पाकिसक्दा पनि बजारीकरणको समस्याले व्यापारीहरूलाई पिरोलेको हो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउनले गर्दा भाडाका सवारीसाधनहरू सञ्चालनमा छैनन्। त्यसैगरी, गाउँ र शहरमा पनि हाटबजार सञ्चालनमा छैनन्। अहिले बजारमा काँचो आँप प्रतिकिलो रु ३५ र पाकेको आँप रु ७० मा खुद्रामा बिक्री भइरहेको छ। आँपको बगैंचा लिजमा लिएका व्यापारीहरूले बचेको आँपले बजार नपाउँदा विस्मात् मानेर बसेका छन्। प्रत्येक वर्ष आँपको सिजनमा लाखौंको कारोबार गर्दै आए पनि यस वर्ष घाटा भएको व्यापारी मुख्तार अलिले बताए। प्रत्येक वर्ष दश लाख रुपैयाँभन्दा बढीको कारोबार गरे पनि यसपटक घरबाटै पैसा तिर्नुपर्ने अलिले बताए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; साहु महाजनसँग ब्याजमा पैसा लिएर आँपको बगैंचा लिजमा लिएको तर अहिले मुनाफाको लक्षण नदेखिएपछि चिन्ता बढेको अलि बताउँछन्। \u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/5007049213117635429\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_409.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5007049213117635429"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5007049213117635429"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_409.html","title":"आँपबाट दाम पाइएन"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-yJ_xw1s-dio\/XuYVxJ4KVdI\/AAAAAAAAyE4\/X0JNMeuHpngwhwNYNGiKJm0FW7-GkbgsQCLcBGAsYHQ\/s72-c\/aap.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-5974796990500265897"},"published":{"$t":"2020-06-12T17:38:00.004+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-12T17:46:30.636+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"किसानहरूलाई अनुदानको मल वितरण"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-pnrN58D4-4M\/XuNsuT-KK8I\/AAAAAAAAx-k\/gzubH0UCKPwsslF1Vh0jpoXcbFuYH-U0QCLcBGAsYHQ\/s1600\/mal.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"408\" data-original-width=\"734\" height=\"354\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-pnrN58D4-4M\/XuNsuT-KK8I\/AAAAAAAAx-k\/gzubH0UCKPwsslF1Vh0jpoXcbFuYH-U0QCLcBGAsYHQ\/s640\/mal.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cbr \/\u003Eप्रस, पंचगावाँ, ३० जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; जिल्ला कृषि सङ्घ लि., पर्साले स्थानीय निकायको सहकार्यमा शुक्रवार सखुवाप्रसौनी गाउँपालिका–६ लखनपुर र एकडर्वामा किसानहरूलाई अनुदानको रासायनिक मल वितरण गरेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; रासायनिक मलको बिक्रीमा अनियमितता भएको समाचार प्रकाशमा आएपछि परल मूल्यमा किसानहरूलाई मल उपलब्ध होस् भनेर सखुवाप्रसौनीबाट वितरण शुरू गरिएको जिल्ला कृषि सङ्घ पर्साका अध्यक्ष शिवकुमार साहले बताए। उनले कृषि सामग्री कम्पनी र साल्ट टे«डिङ कर्पोरेशन वीरगंजबाट ५० किलो बोराको युरिया मल रु ७ सय र डिएपी २१५० मा खरीद गरिएकोमा ढुवानी, लोड–अनलोड, गोदाम भाडा, अन्य खर्च गरी प्रतिबोरा युरिया रु ८ सय र डिएपी रु २२५० मा बिक्री गरिएको बताएका छन्। उनले सो मूल्यभन्दा बढीमा मल खरीद नगर्न र कसैले बिक्री गरेको खण्डमा ९८५५०१०९५८ मा सूचित गर्न किसानहरूलाई आग्रह गरेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वडा सदस्य सर्धराज साहले लखनपुर र एकडर्वामा जिल्ला कृषि सहकारी सङ्घ लि र जय महावीर कृषि सहकारी लि.ले युरिया र डिएपी मल परल मूल्यमा बिक्री गरेको बताए। उनले दुवै गाउँमा १४० जना किसानलाई ७० बोरा डिएपी, ४० बोरा युरिया मल बिक्री गरेको जानकारी गराएका छन्। मल बिक्री वितरण कार्यमा आज स्थानीय रम्भु साह कानू, कार्यपालिका सदस्य मुन्नी खातुन, प्रहरी चौकी महुवनका प्रसनि विसुनदेव यादव र स्थानीयहरूले सहयोगी भूमिका निर्वाह गरेका थिए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/5974796990500265897\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_586.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5974796990500265897"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5974796990500265897"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_586.html","title":"किसानहरूलाई अनुदानको मल वितरण"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-pnrN58D4-4M\/XuNsuT-KK8I\/AAAAAAAAx-k\/gzubH0UCKPwsslF1Vh0jpoXcbFuYH-U0QCLcBGAsYHQ\/s72-c\/mal.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-7434862252028110188"},"published":{"$t":"2020-06-06T17:56:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-06T18:02:53.694+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"समयमा पानी परे पनि बीउ तयार नहुँदा किसानमा निराशा"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-HDCO0XVfToo\/XtuH7Ae8aRI\/AAAAAAAAxyE\/Pxv1AW6nmGcyY7O31kyGPY30M-akhzxvQCLcBGAsYHQ\/s1600\/om.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"410\" data-original-width=\"1102\" height=\"238\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-HDCO0XVfToo\/XtuH7Ae8aRI\/AAAAAAAAxyE\/Pxv1AW6nmGcyY7O31kyGPY30M-akhzxvQCLcBGAsYHQ\/s640\/om.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, सेढवा, २४ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यसपटक वर्षा समयमा भएपनि किसानहरूले छरेको धानको बीउ तयारी नहुँदा रोपाइँ केही ढिला हुने भएको छ। किसानहरूले छरेको धानको बीउ कम्तीमा २५ दिनमा रोपाइँका लागि तयारी हुन्छ। बीउ छरेसँगै किसानहरूले धान रोपाइँ गर्नका लागि खेत तयारी पनि गरेका थिए। तर छरेको बीउ समयमा तयार नहुँदा पानी परेर खेत तयार भएपनि रोपनी हुन सकेको छैन। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; तीन दिनदेखि परेको पानीले धान रोपाइँ गर्न प्रशस्त अवसर थियो। तर बीउ तयारी नहुँदा किसानहरूले समयमा रोपनी गर्न सकेनन्। अरू बेला समयमा पानी नपरेर समस्या भोग्ने गरेका किसानहरूले यस वर्ष भने समयमा पानी पर्दा बीउ तयारी नहँुदा समस्या भोगेका हुन्। एकजना किसानले यसपटकको बीउ कमसल भएकोले तोकेको समयमा तयार नभएको बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; अन्य बेला यस समयमा बीउ तयार हुन्थ्यो तर पानीको अभावमा रोपनी हुन सक्दैन थियो। तर यसपटक बीउ तयार हुन समय लाग्यो। पर्सामा लकडाउनको कारण किसानहरूले उन्नत जातको बीउ पाउन सकेका थिएनन्। बजारमा उन्नत जातको बीउ अभाव भएको र लकडाउनको कारण सीमापारि भारतीय बजारबाट पनि खरीद गरेर ल्याउने अवस्था नभएकोले किसानहरूले खानका लागि भकारीमा राखेको धानलाई बीउको रूपमा प्रयोग गरेका थिए। उन्नत जातको बीउ अभावमा समय लागेको किसानहरूको बुझाइ छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; जीराभवानी गाउँपालिका–२ सेढवाका किसान माथुर महतो थारूले खाने धानलाई बीउको रूपमा प्रयोग गर्नुपर्ने बाध्यकारी अवस्थाका कारण समयमा बीउ तयारी नभएको बताए। पहिलोपटक ब्याडमा हालेको बीउ रोपाइँ गर्न योग्य भएपनि दोस्रोपटक हालेको बीउ भर्खर उम्रिन थालेकाले रोपाइँ गर्न नसकिएको उनले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; समयमा पानी परेकोले यस वर्ष भूमिगत सिंचाइ अन्तर्गत दमकलको प्रयोग गर्नुपर्ने झन्झटबाट मुक्त भएको उनले बताए। समयमा पानी परेर सिंचाइको समस्या नरहेको किसान थारूले भने। यसअघिका वर्षमा समयमा पानी नपर्दा आकाशे पानीमा निर्भर किसानहरूले भूमिगत सिंचाइका लागि प्रतिबिघा चार हजारदेखि पाच हजार रुपैयाँसम्म खर्च गर्नुपर्दथ्यो। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/7434862252028110188\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_698.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7434862252028110188"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7434862252028110188"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_698.html","title":"समयमा पानी परे पनि बीउ तयार नहुँदा किसानमा निराशा"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-HDCO0XVfToo\/XtuH7Ae8aRI\/AAAAAAAAxyE\/Pxv1AW6nmGcyY7O31kyGPY30M-akhzxvQCLcBGAsYHQ\/s72-c\/om.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-4828361315772179645"},"published":{"$t":"2020-06-05T17:31:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-05T17:43:28.901+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"मत्स्य ह्याचरीबाट मनग्य आम्दानी"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-geyQi69RXrA\/XtowhJEubRI\/AAAAAAAAxvw\/YFQd_ps_shY52lsEyb8EEryTzl79elELACLcBGAsYHQ\/s1600\/bhura.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"615\" data-original-width=\"727\" height=\"540\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-geyQi69RXrA\/XtowhJEubRI\/AAAAAAAAxvw\/YFQd_ps_shY52lsEyb8EEryTzl79elELACLcBGAsYHQ\/s640\/bhura.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, पर्सागढी, २३ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; बारा जिल्ला, विश्रामपुर गाउँपालिका–४ बलिरामपुरमा छोटेलालप्रसाद चौहानले माछाको भुरा उत्पादन गरेर मनग्य आम्दानी गर्दैछन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; मत्स्य ह्याचरी १३ वर्षदेखि सञ्चालन गरेका उनी माछा व्यवसायमा भने ३२ वर्षदेखि लागेका हुन्। उनले अहिले दश जातका भुरा उत्पादन गरेर देशका विभिन्न स्थानमा बिक्री वितरण गर्दैछन्। उनको मत्स्य ह्याचरीमा बिग्रेड काप, कमन ग्रास काप, रहु, सिल्भर काप, भकुरा, नैनी, मङ्गुरी जातका भुराहरू हाइब्रिड र लोकल उत्पादन हुने गरेको छ। उनले भुरा उत्पादनबाट प्रतिवर्ष १० लाखदेखि १२ लाख रुपैयाँ आम्दानी गर्ने गरेको बताए। २०४२ सालदेखि माछा व्यवसायमा लागेका चौहानले २०६४ सालमा परवानीपुरस्थित मत्स्य केन्द्रका प्राविधिक शुक्लकुमार प्रधानबाट प्रभावित भएर ह्याचरी सञ्चालनमा ल्याएका हुन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; ह्याचरीमा अहिले उनको छोराले पनि सघाउँदै छन्। ह्याचरीमा उत्पादित माछा पर्सा, बारा, रौतहटका साथै मकवानपुर, कास्की, काठमाडौं, चितवनसम्म पु–याउने गर्छन्। बाहिरका व्यापारीहरू पनि भुरा खरीदको लागि उनको ह्याचरीमा आउने गर्छन्। \u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/4828361315772179645\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_230.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/4828361315772179645"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/4828361315772179645"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_230.html","title":"मत्स्य ह्याचरीबाट मनग्य आम्दानी"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-geyQi69RXrA\/XtowhJEubRI\/AAAAAAAAxvw\/YFQd_ps_shY52lsEyb8EEryTzl79elELACLcBGAsYHQ\/s72-c\/bhura.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-2385288943222956971"},"published":{"$t":"2020-06-02T17:28:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-02T17:51:04.421+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"ड्राइपोर्टमा डिस्टिफिङको काम एक साता बन्द"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cbr \/\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, २० जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;वीरगंज–२५ श्रीसियास्थित सुक्खा बन्दरगाहमा मालसामान राख्ने ठाउँ कम भएपछि भारत वा तेस्रो मुलुकबाट आयात भएका कन्टनेर सीधैं गन्तव्यमा लैजान आग्रह गरिएको छ । \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;बन्दरगाह सञ्चालन गर्ने कम्पनी हिमालयन टर्मिनलले गत जेठ १८ गते सूचना निकाल्दै एक साताको लागि डिस्टिफिड्ढो काम बन्द गरेको जानकारी गराएको हो । डिस्टिफिड्ढो अर्थ रेलबाट आउने कन्टेनर बन्दरगाह यार्डमा खोलेर हेरी, पुनः ट्रकमा लोड गर्नु हो । यसले भीडभाड बढाउने र असहज परिस्थिति पैदा हुने भएकोले डिस्टिफिड्ढो काम बन्द गरी व्यवसायीलाई आफ्नो सामान कन्टेनरमैं लैजान आग्रह गरिएको हिमालयन टर्मिनलका प्रमुख कार्यकारी अधिकृत विष्णुकान्त चौधरीले बताए ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;“बन्दरगाह यार्डमा ३८ सय कन्टेनर होल्ड छ, करीब २३ सय ५० कन्टेनर बोकेको २५ रेक रेल कोलकाता र विशाखापट्टनमबाट आउँदैछन्,” उनले भने, “चाँडै कन्टनेर उठाउने काम भएन भने भारतबाट सामान लिएर रेल आउन सक्दैन, त्यस कारण बन्दरगाह परिसरमा मालसामान ओसारपसार गर्नुभन्दा कन्टेनर नै उद्योगमा लैजान डिस्टिफिड्ढो काम बन्द गरेका हौं ।”\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;उनले यार्ड खाली भएपछि पुनः डिस्टिफिड्ढो सेवा उपलब्ध गराइने बताए । बन्दरगाहमा १५८६ कन्टेनर राख्ने क्षमता छ भने ३८ सय कन्टेनर थुप्रिएका छन् । त्यसैगरी, बोराबन्द सामान पनि करीब १० हजार टन र फलामजन्य सामान ४० हजार टन थुप्रिएको हिमालयन टर्मिनलले जनाएको छ । \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;वीरगंजका उद्योगी–व्यवसायीले यस्तो निर्णयले सास्ती खेप्नुपर्ने बताएका छन् । वीरगंज उद्योग वाणिज्य सङ्घका वरिष्ठ उपाध्यक्ष सुबोध गुप्ताले गाडी र चालक नपाइरहेको अवस्थामा सामान उठाउन समस्या भइरहेको बताए । उनले सामान ढिलो उठाउँदा सिपिङलाइन कम्पनीहरूले पनि महँगो शुल्क लिने र लकडाउनमा मालसामान ढुवानीमा समस्या भएको बताए । त्यसैगरी, वीरगंजका अर्का उद्योगी गणेश लाठले सरकारले लकडाउनको स्वरूपमा परिवर्तन नगरे समस्या झनै बल्भिंmदै जाने बताए ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u0026nbsp;“भारतलगायत विश्वका अन्य देशमा कोरोना महामारीबीच उद्योग, कलकारखाना र व्यवसाय शुरू भइरहेका छन् । जबसम्म उद्योग चल्दैन सबै कुरा सहज हुँदैन । गाडी र चालक कसरी जोहो गर्ने त्यो सरकारको काम हो, सरकारले जिम्मेवारीपूर्वक काम गरेको भए समस्या बढ्ने थिएन । लकडाउन गर्ने, तर कोरोनाइतर समस्या निरूपण गर्नेबारे मौन रहने हो भने कोरोनाले मारोस्, नमारोस् । भोकमरी र गरीबीले भने सबैलाई मार्छ,” उनले बताए ।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/2385288943222956971\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_45.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2385288943222956971"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2385288943222956971"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_45.html","title":"ड्राइपोर्टमा डिस्टिफिङको काम एक साता बन्द"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-3383582357983068768"},"published":{"$t":"2020-06-01T17:40:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-06-01T17:51:53.533+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"चकलेटमा भन्सार घटाउन नेक्ससले काम ग–यो, राज्यलाई फाइदा हुँदैन –उद्योगी लाठ"},"content":{"type":"html","$t":"राधेश्याम पटेल, वी\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-cnP5kpq4jm8\/XtTsn9lmpFI\/AAAAAAAAxZo\/36RrTXLwXcgYAWWMvFWvx5nWq_J4LOETQCK4BGAsYHg\/ganesh%2Blath.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"388\" data-original-width=\"370\" height=\"320\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-cnP5kpq4jm8\/XtTsn9lmpFI\/AAAAAAAAxZo\/36RrTXLwXcgYAWWMvFWvx5nWq_J4LOETQCK4BGAsYHg\/s320\/ganesh%2Blath.jpg\" \/\u003E\u003C\/a\u003Eरगंज, १९ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; आगामी आर्थिक वर्ष २०७७\/७८ को बजेटमा जेठ १५ गतेदेखि चकलेट एवं चुँइगम आयातमा नेपाल सरकारले भन्सार महसूल १० प्रतिशत घटाएको छ। गत जेठ १५ गते अर्थमन्त्री डा युवराज खतिवडाले प्रस्तुत गरेको बजेटमा चकलेटको भन्सार महसूललाई ४० प्रतिशतबाट १० प्रतिशत कम गर्दै ३० प्रतिशतमा झारेका छन्। सरकारले चकलेट तस्करीको माध्यमबाट भित्रिरहेको भन्दै भन्सार महसूल घटाउँदा मुख्य नाकाबाट आयातकर्ताले ल्याउँछन् भन्ने आकलन गरेको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंजका पुराना चकलेट उद्योगी गणेश लाठले सरकारको यस्तो निर्णयको विरोध गरेका छन्। उनले सरकारको यस निर्णयले फाइदाको साटो घाटा\u0026nbsp; पु–याउन विश्लेषण गर्छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; “तस्करीको चकलेट रोक्न १० प्रतिशत भन्सार महसूल मात्र घटाएर काम चल्दैन, एकैचोटि ३० प्रतिशत घटाएर भन्सार महसूल १० प्रतिशतमा झार्नुपथ्र्यो,” उनले भने, “अहिले पनि भन्सार महसूल ३० र मूअक १३ प्रतिशत छ, यसरी ४३ प्रतिशत राजस्व तिर्नुभन्दा व्यवसायीले पहिलेदेखि गर्दै आएको धन्दा तस्करीकै बाटो रोज्छन्।”\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; उनले तस्करीबाट कुल चकलेट वा चुँइगमको २० प्रतिशत भारतबाट खुला सिमाना भएर आउँछ, तस्करीलाई नियन्त्रण गर्न सीमानाकामा कडाइ गर्नुको साटो राजस्व बढाउन भन्सार महसूल घटाउने कदम सरकारको लागि घातक हुने उनको तर्क छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज उद्योग वाणिज्य सङ्घका पूर्वअध्यक्ष एवं दुई वर्ष पहिले बन्द भएको चकलेट उद्योग साल्ट एन्ड स्वीट फूड्स प्रोडक्ट प्रालिका सञ्चालकसमेत रहेका उद्योगी लाठले चकलेट र चँुइगममा भन्सार महसूल घटाउनमा नेक्सस (सम्पर्क व्यक्ति वा दलाल)ले काम गरेको हुन सक्ने आरोप लगाउँछन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; “विश्वका हरेक देशको नीतिनियम परिवर्तनमा सत्तापक्षको वरपर एउटा यस्तै सम्पर्क व्यक्ति (नेक्सस)ले काम गरेको हुन्छ, उद्योगीको तर्फबाट नेक्ससले काम गरेको छ भने विदेशबाट आउने सामानमा भन्सार महसूल बढाउन राज्यका अङ्गसँग लबिङ गर्छ, आयातकर्ताबाट हो भने उसले भन्सार महसूल घटाउन लबिङ गर्छ,” उनले भित्री कुराबारे प्रकाश पार्दै भने, “जसले\u0026nbsp; मन्त्रीलाई रिझाउन सक्यो, ऊ सफल हुन्छ, उसको कुरा बजेट वा नीतिमा सामेल हुन्छ, त्यसबापत उसले रकम पनि उपलब्ध गराउँछ।”\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नेपालमा चकलेट र चँुइगम अत्यावश्यक वस्तुभित्र पर्दैनन् तर अर्थमन्त्रीले गत आव २०७५\/७६ सालमा विदेशी चकलेट र चुँइगम आयातमा भन्सार महसूल २० प्रतिशतबाट बढाएर ४० प्रतिशत गरेको अवस्थामा आव २०७७\/७८ मा १० प्रतिशत घटाउनुलाई निकै चासोको रूपमा लिइएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नेपालमा एक वर्षमा करीब साढे ३ अर्ब रुपैयाँको चकलेट आयात हुन्छ भने २ अर्ब रुपैयाँभन्दा बढी राजस्व सङ्कलन हुँदै आएको भन्सार विभागको तथ्याङ्कले देखाउँछ।\u003Cbr \/\u003Eपुस्तक आयातमा घटाएन भन्सार\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंजका उद्योगी एवं साहित्यकार गणेश लाठले राज्यले जुन कुरामा भन्सार घटाउनुपथ्र्यो त्यसमा नघटाएको तर चकलेटमा भन्सार घटाएकोले आपत्ति प्रकट गरे। सरकारले डिजेल, पेट्रोलमा पनि १० प्रतिशत भन्सार बढाएको छ, चामलमा १ प्रतिशत, गहँुमा ५ प्रतिशत बढाइ नेपाली भान्साघर र सार्वजनिक ढुवानी तथा यातायात पनि महँगिने उनले जिकिर गरे। गत वर्षदेखि विदेशबाट आयात गरिने स्कूल, कलेज र साहित्यिक पुस्तक आयातमा सरकारले १० प्रतिशत भन्सार लगाएको थियो। सो गर्दा सरकारको कडा आलोचना पनि भएको थियो। यस वर्ष सरकारले सो निर्णय सच्याउँछ भनी विश्वास थियो, तर सरकारले बेवास्ता गरेको उनले बताए।\u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/3383582357983068768\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_98.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3383582357983068768"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3383582357983068768"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/06\/blog-post_98.html","title":"चकलेटमा भन्सार घटाउन नेक्ससले काम ग–यो, राज्यलाई फाइदा हुँदैन –उद्योगी लाठ"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-cnP5kpq4jm8\/XtTsn9lmpFI\/AAAAAAAAxZo\/36RrTXLwXcgYAWWMvFWvx5nWq_J4LOETQCK4BGAsYHg\/s72-c\/ganesh%2Blath.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-3370578172264838740"},"published":{"$t":"2020-05-31T16:26:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-31T16:26:27.440+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"वीरगंजका अर्थशास्त्री र उद्योगी भन्छन्– सङ्कटको घडीमा पनि कर लिन मात्र बजेट ल्याइएको हो"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-IxYMH8vnxPA\/XtOJtITmPAI\/AAAAAAAAxT8\/N1byCMYo0SQRQ2QZ1TvH9Z_dTnuGr4fpACK4BGAsYHg\/pratikriya.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"738\" data-original-width=\"1000\" height=\"472\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-IxYMH8vnxPA\/XtOJtITmPAI\/AAAAAAAAxT8\/N1byCMYo0SQRQ2QZ1TvH9Z_dTnuGr4fpACK4BGAsYHg\/w640-h472\/pratikriya.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, १८ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सरकारले आगामी वर्ष २०७७\/०७८ को लागि ल्याएको १४ खर्ब ७४ अर्ब ६४ करोडको बजेटबारे वीरगंजका अर्थविद्, उद्योगी, व्यवसायी एवं सर्वसाधारणले मिश्रित प्रतिक्रिया दिएका छन्। कुल बजेटको ९ खर्ब ४८ अर्ब ९४ करोड चालू खर्चतर्फ राखिएको छ भने करीब ३ खर्ब पूँजीगत खर्चतर्फ विनियोजन गरिएको छ। अर्थमन्त्री डा युवराज खतिवडाले राजस्व सङ्कलनबाट कुल बजेटको ६० प्रतिशतभन्दा बढी रकम मात्र जोहो हुने अनुमान गरेका छन्। उनले ८ खर्ब ८९ खर्ब ६४ करोड असुल्ने दाबी गर्दै बजेटमा वैदेशिक सहायता, ऋण एवं आन्तरिक ऋणबाट करीब ५ खर्ब पूरा गर्ने जनाएका छन्। यस सन्दर्भमा वीरगंजका अर्थविद् एवं उद्योगीहरूले यस्तो प्रतिक्रिया दिएका छन्–\u003Cbr \/\u003E\u003Cb\u003Eसरकारले कर उठाउन मात्र बजेट ल्याएको छ –डा. दीपक शाक्य, शिक्षाविद्\u003C\/b\u003E\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; बजेट परम्परागत नै छ। कोभिडले लथालिङ्ग भएको हरेक क्षेत्रलाई माथि उकास्ने बजेट आउने जनताको आशा थियो। अहिले शिक्षा, स्वास्थ्य, उद्योग, व्यापार, कृषिलगायत क्षेत्रमा सरकारले राहत प्याकेज दिन्छ भन्ने जनताको सोच थियो तर सबै गलत साबित भयो। अब सबैलाई लाग्न थाल्यो दुई तिहाइको सरकारले जनतासँग कर मात्र लिन हरेक वर्ष बजेट ल्याउँदो रहेछ। चालू आवको जिडिपी २.३ प्रतिशतबाट ७ प्रतिशतसम्म वृद्धि हुने सरकारी प्रक्षेपण अस्वाभाविक हो। यो कहिले पूरा हुँदैन।\u003Cbr \/\u003E\u003Cb\u003Eचालू वर्षमा खर्च २८ प्रतिशत, आगामी वर्ष सुखद बनोस् –इन्दुशेखर मिश्र, सहप्राध्यापक, ठाराब\u003C\/b\u003E \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; बजेट कोरोना नियन्त्रण र दिगो विकासको योजनामा आधारित छैन। सरकारको प्रमुख फोकस कोरोना महामारी रोक्न हुनुपर्नेमा सरकारको पैसा र ध्यान अन्त गएको देखिएको छ। बन्द उद्योग, कलकारखाना, व्यवसाय खुलाउन वा राहत प्याकेजको घोषणा भएको छैन। कोरोना सङ्कटको घडीमा सङ्कुचित बजेटको साटो विस्तारित बजेट आउनुपथ्र्यो। सरकारले हरेक वर्ष बजेट ल्याउँछ तर खर्चको दर व्यवस्थापनमा बढी हुँदै आएको छ। चालू आवमा पनि कुल पूँजीगत बजेटको जम्मा २८ प्रतिशत मात्र खर्च हुन सकेको छ, यसले गर्दा आगामी वर्षमा पनि सरकारको कार्यान्वयन शङ्कास्पद देखिन्छ।\u003Cb\u003E\u003Cbr \/\u003Eएक प्रणालीबाट वैदेशिक लगानी भिœयाउने नारा पुरानै हो \u0026nbsp; –अशोक बैद, उद्योगपति\u003C\/b\u003E\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; विदेशबाट लगानी भिœयाउने सरकारको नारा पुरानै हो। बजेट भाषणभन्दा दुई साताअघि बजेटको योजना र लक्ष्यबारे विज्ञहरूसँग छलफल गरी समीक्षा गरेर मात्र बजेट ल्याउने परिपाटी बसाल्नुपर्छ। अर्थमन्त्रीहरू उद्योगी, व्यवसायी वा विज्ञको कुरा त सुन्छन् तर काम भने आफ्नै अनुकूल गर्छन्। त्यस कारण हरेक वर्ष गडबड हुन्छ। जनताले के खोजेको हुन्छ, सरकारले के पस्किन्छ। कोभिडको कारण बेरोजगारीलाई रोजगार दिन सरकारले रोडम्यापसहित योजना ल्याउनुपथ्र्यो, जुन थोकमा भनिएको छ तर कान्र्यान्वयन गा–हो छ। आगामी वर्षमा ७ प्रतिशत जिडिपी कसरी पूरा हुन्छ, मेरो समझभन्दा बाहिरको कुरा हो। लकडाउनमा श्रमिकको सेवासुविधाबारे पनि सरकारले स्पष्ट गरेको छैन। अस्पताल बनाउने, पर्यटन प्रवद्र्धन गर्ने भनेको छ, तर मुश्किल छ।\u003Cbr \/\u003E\u003Cb\u003Eसन्तुलित बजेट छ, निजी क्षेत्रमा उत्साह\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; –सुबोध गुप्ता, उपाध्यक्ष, वीउवासङ्घ\u003C\/b\u003E\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; बजेट सन्तुलित र निजी क्षेत्रको लागि केही नयाँ सुविधा बोकेर ल्याइएको छ। सरकारले सबैभन्दा बढी शिक्षामा १ खर्ब ७२ अर्ब, स्वास्थ्यमा ९० अर्ब ६९ करोड, कृषिमा ४१ अर्ब ४० करोड गरी तीन क्षेत्रमा कुल बजेटको २० भन्दा बढी प्रतिशत विनियोजन गरेको छ। जुन सकारात्मक कुरा हो। फास्ट ट्र्याकमा ८ अर्ब ९३ करोड, नारायणी अस्पतालको स्तरोन्नतिका लागि डेढ अर्ब, प्रदेशहरू र स्थानीय तहलाई पनि बजेट दिएको छ, जसले गर्दा धेरै कुरा राम्रा छन्। त्यसैगरी, व्यवसायको आयकरमा पनि भारी छुट दिइएकोले ग्रास रूटको जनता तथा व्यवसायीलाई फाइदा पुग्नेछ। त्यसैगरी, लकडाउनको अवधिभरिको बिजुलीको डिमान्ड शुल्क मिन्हा गरेको छ। काठमाडौंमा ३ सय र प्रदेशमा अढाई शøयाको सरुवा रोग अस्पताल बनाउने, २७२ वटा अस्पताल निर्माण गर्ने, कृषिमा चक्लाबन्दीमा खेती, लिजमा जग्गा उपलब्ध गराउने र कृषि उपज भण्डारणको लागि भण्डारण कक्ष पनि सरकार र निजी क्षेत्रले मिलेर बनाउने र व्यवस्थापन गर्ने रणनीति नयाँ हो। किसानलाई क्रेडिट कार्ड दिने नीतिले कृषि क्षेत्रमा क्रान्ति ल्याउन सक्छ।\u003Cbr \/\u003E\u003Cb\u003Eसंसदीय कोषको रकममा अर्थमन्त्रीले आँट गरेनन् –गणेश लाठ, पूर्वअध्यक्ष, वीउवासङ्घ\u003C\/b\u003E\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; राम्रो गर्भनरपछि अर्थमन्त्री बनेका डा युवराज खतिवडाले यसपालिको बजेटमा पनि संसदीय कोषको बजेटबारे खासै आँट गर्न सकेका छैनन्। जुन हिसाबले सरकारी अड्डाको प्रशासनिक खर्च कटौती गरेका छन्, त्यसरी नै संसदीय कोषको रकमबाट पनि थुप्रै राम्रा योजना ल्याउन सकिन्थ्यो वा पुरानो अधूरो योजनालाई निरन्तरता दिन सकिन्थ्यो। तर आँट्न सकेनन्। कर्मचारीको भत्ता काटेपछि सरकारी कार्यालयहरूमा अझै भ्रष्टाचार बढ्ने आशङ्का उब्जेको छ। बजेट खासै प्रभावकारी देखिएको छैन। ग्रेटर वीरगंज, सिमरा विमानस्थल र निजगढ विमानस्थलबारे पनि बजेटमा केही भनिएको छैन। देशकै पुरानो औद्योगिक कोरिडरका लागि केही पनि छैन। कोरोना नियन्त्रण गर्न छुट्याइएको पैसाले केही हुन्न, यसका लागि परीक्षणको दायरा, स्वास्थ्यकर्मीको नयाँ भर्ती, स्वास्थ्य सामग्री र व्यवस्थापनमा सरकारले विशेष बजेट ल्याउनुपथ्र्यो। उद्योगी–व्यवसायीको मुख्य समस्या बैंकको ब्याजदर जुन १२ देखि १८ प्रतिशत पुगेको छ, त्यसमा कम्तीमा ५ प्रतिशत घटाउनुपर्ने माग राखेका थिए, बेवास्ता गरिएको छ।\u003Cb\u003E\u003Cbr \/\u003Eअनलाइन कक्षाको लागि सरकारको सबै तयारी असफल हुन्छ –वैद्यनाथ ठाकुर, शिक्षक, सिद्धार्थ मावि\u003C\/b\u003E\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सरकारले कर्मचारीहरूको भत्ता काटेपछि शिक्षकहरूले मासिक दुई हजार पाउने महँगी भत्ता पनि काटिएको सुनेको छु। यसले कर्मचारीहरूको मनोबल खस्केको छ। अर्को कुरा अनलाइन र भर्चुअल शिक्षाको सरकारले परिकल्पना गरेको छ। यसमा अर्बौं बजेट छुट्याएको दाबी गरेको छ तर त्यो सबै पुस्तिकामा मात्र सीमित रहनेछ। शहरमा त इन्टरनेट फास्ट चल्दैन, गाउँमा कसरी अनलाइन पढाइ हुन्छ। सबै विद्यार्थीको मोबाइल र इन्टरनेटसम्म पहुँच छैन। लाचार सरकारले ल्याएको बजेट वा रणनीतिमा माध्यमिक शिक्षा परीक्षा गराउने कुनै तयारी छैन। यस्तोमा भर्चुअल शिक्षा नीतिको कुरा सुहाउँदैन।\u003Cb\u003E\u003Cbr \/\u003Eरोजगारको सुरक्षा गर्ने सुन्दा श्रमिक वर्ग खुशी –विनोद महतो, अध्यक्ष, जिफन्ट (पर्सा)\u003C\/b\u003E\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सरकारले ल्याएको बजेटमा करीब ७ लाख नयाँ रोजगार सृजना गरी विदेशबाट आउने नेपालीलाई रोजगार र सामाजिक सुरक्षाको प्रत्याभूति गरेको सुन्दा श्रमिक वर्ग खुशी छ। तर सरकारले त्यो सपना पूरा गरेको दिन मात्र वास्तविक खुशीयाली मनाउँछौं। मजदूरले लकडाउन अवधिको चैत–वैशाखको पारिश्रमिक पाएका छैनन्। जिफन्टकै एक अध्ययनले नेपालका करीब ४२ प्रतिशत उद्योगले पारिश्रामिक नदिएको र चाँडै दिने देखाएको छ। सरकारले बन्द उद्योग खुलाउन लागेको छ। आशा गरौं, सरकार श्रमिक–उद्योगी सबैका लागि राहत लिएर आउँछ।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/3370578172264838740\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_855.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3370578172264838740"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3370578172264838740"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_855.html","title":"वीरगंजका अर्थशास्त्री र उद्योगी भन्छन्– सङ्कटको घडीमा पनि कर लिन मात्र बजेट ल्याइएको हो"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-3398298283143624252"},"published":{"$t":"2020-05-28T17:26:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-28T17:40:27.014+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"हरियो तरकारी सस्तो, कुखुरा महँगो"},"content":{"type":"html","$t":"प्रस, पोखरिया, १५ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउन शुरू भएपछि सस्तो भएको बोइलर कुखुरा लकडाउन अवधि थपिंदै जाँदा अहिले महँगो भएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउन शुरू भएको डेढ महीनासम्म पर्साका ग्रामीण क्षेत्रमा बोइलर कुखुराको मूल्य २ सयदेखि २५० रुपैयाँ प्रतिकिलो थियो। अहिले सोही बोइलर कुखुरा विगत दुई सातादेखि ३५० देखि ४ सय रुपैयाँ प्रतिकिलोमा बिक्री भइरहेको छ। लकडाउन अवधिमा कुखुरा उत्पादनमा कमी आएकोले अहिले बोइलर कुखुरा महँगो भएको हो। लकडाउनअघि भारतबाट बोइलर कुखुरा भित्रिने गर्दा लगानी उठ्न नसकेर पर्साका कुखुरा व्यवसायीहरू पीडित भएका थिए। सोही कारणले थुप्रै व्यवसायीले कुखुरापालन परित्याग पनि गरे। यसैगरी, लकडाउनको समयमा स्थानीय प्रहरी प्रशासनको आदेशमा माछामासुको बिक्री बन्द गरिएको कारण बोइलर कुखुराको मासु लुकीछिपी सस्तो मूल्यमा बिक्री भइरहेको थियो। तर विगत दुई सातादेखि सोही बोइलर कुखुरा लुकीछिपी महँगो मूल्यमा बिक्री भइरहेको छ। \u003Cbr \/\u003Eहरियो तरकारी सस्तो\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; ग्रामीण क्षेत्रमा अहिले हरियो तरकारी निकै सस्तो भएको छ। उत्पादन धेरै भएको, गाउँ क्षेत्रभन्दा बाहिर पु–याउन नसकेको र गाउँमैं खपत कम भएकोले अहिले हरियो तरकारीको मूल्य सस्तो भएको हो। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वैशाखदेखि असार महीनासम्म उत्पादन हुने यो सिजनको बोडी, रामतोरई, घिरौला, करैलासहित लौका, काँक्रो, खुर्सानी, परवल, गोलभेंडा, कोभी आदि हरियो तरकारीहरू सस्तो भएका छन्। रामतोरई र घिरौला रु १० प्रतिकिलोमा बिक्री भइरहेको छ भने अन्य तरकारीहरू रु ४० मुनि नै प्रतिकिलोमा बिक्री भइरहेका छन्।\u003Cbr \/\u003Eवीरगंजमा पनि हरियो तरकारी सस्तो\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउनको कारण वीरगंज महानगरमा पनि हरियो तरकारी सस्तो भएको छ। यहाँका विभिन्न स्थानमा उत्पादित हरियो तरकारी काठमाडौं, नारायणगढ, पोखरालगायतका स्थानमा जाने गरेका थिए। अहिले हरियो तरकारी बाहिर जान नपाएको अवस्थामा सस्तो भएको हो। बोडी, रामतोरई, घिरौला, करैला, लौका, काँक्रो, खुर्सानी, परवल, गोलभेंडा, कोभीलगायतका हरियो तरकारीहरू अधिकतम रु ४० प्रतिकिलोमा बिक्री भइरहेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; भारतबाट आउने हरियो तरकारीमा रोक लागेको र होम डेलिभरीबाट मात्र हरियो तरकारी बिक्री गर्न दिइएको अवस्थामा पनि महानगरमा हरियो तरकारी सस्तो भएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u003Cbr \/\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/3398298283143624252\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_583.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3398298283143624252"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/3398298283143624252"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_583.html","title":"हरियो तरकारी सस्तो, कुखुरा महँगो"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-7444265585530467024"},"published":{"$t":"2020-05-26T17:10:00.003+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-26T17:17:22.112+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"किसानले सञ्चय शुरू गरेपछि व्यापारीले मलको मूल्य बढाए"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-vgglcfM4rmU\/Xsz8m2WjZTI\/AAAAAAAAxB8\/1RFE6ji76h0mYpi5AbBV2RgPoKW5u3v_ACLcBGAsYHQ\/s1600\/biu.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"477\" data-original-width=\"723\" height=\"422\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-vgglcfM4rmU\/Xsz8m2WjZTI\/AAAAAAAAxB8\/1RFE6ji76h0mYpi5AbBV2RgPoKW5u3v_ACLcBGAsYHQ\/s640\/biu.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, सेढवा, १३ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; धानको बीउ सहज छरेका पर्साका किसानहरूले लकडाउनलाई मध्यनजर राख्दै मलको सञ्चय गर्न शुरू गरेपछि अहिले केही स्थानीय तहमा मलको अभाव भएको पाइएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; किसानहरूले धानको बीउ छरेको २५ दिनमा धान रोपाइँ शुरू हुन्छ र त्यसबेला डिएपी, युरिया र पोटास तीनै थरीका मल आवश्यक हुने भएकोले किसानहरूले अहिले मलको सञ्चय शुरू गरेका हुन्। किसानहरूले मलको सञ्चय शुरू गरेपछि व्यापारीहरूले पनि मौकाको फाइदा उठाएर मलको कालोबजारी शुरू गरेका छन्। व्यापारीहरू शुरूदेखि यस्तै मौकाको ताकमा हुने गरेका छन्। माग बढेपछि सोको फाइदा उठाएर मुनाफा कमाउन पल्केका व्यापारीहरूले अहिले साल्ट टे«डिङ, कृषि सामग्रीबाट सहकारीको नाममा आरक्षित मल खरीद गर्न लगाउने र आफूले खरीद गरी किसानलाई महँगोमा बिक्री गर्ने गर्छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; अहिले विभिन्न सहकारीको नाममा व्यापारीहरूले मल खरीद गरिरहेका छन्। साल्ट टे«डिङ र कृषि सामग्रीले सहकारीलाई मात्र मल बिक्री गर्छन्। पर्साको ग्रामीण भेगमा मलको तस्करी, कालोबजारीका लागि मात्र दर्ता रहेका सहकारीहरूको सङ्ख्या धेरै छ। सातामा १२० बोरा एउटा सहकारीले मल पाउँछ। नामको लागि मात्र सञ्चालित सहकारीका सञ्चालकहरूले ती मल व्यापारीलाई बढी मूल्यमा बिक्री गर्ने र व्यापारीले पनि बढी मुनाफा लिएर किसानहरूलाई बिक्री गर्ने गरेकाले अहिले पर्सा जिल्लाको थरुहट क्षेत्रमा मलको कालोबजारी शुरू भएको हो।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सहुलियत दरमा ५० किलो बोराको डिएपी मल रु २१५०, युरिया रु ७५० र पोटास रु १४०० पर्छ। तर व्यापारीले बोरामा रु साढे तीन सय थपेर बिक्री गरिरहेका छन्। एकजना किसानले बीउ छर्नका लागि मलको समस्या बेहोर्नु नपरेको तर बीउ रोप्ने बेलामा मल आवश्यक हुने र त्यतिखेर पनि यसैगरी लकडाउन हुने हो भने समस्या पर्ने भएकोले किसानहरूले मल सञ्चय गर्न शुरू गरेको बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; किसानहरूले अहिले नै मल सञ्चय गर्न शुरू गरेको देखेर व्यापारीहरूले पनि बुद्धि लगाएका हुन्। धान रोपाइँको बेला प्रत्येक वर्ष मलको अभाव हुने गरेको छ र त्यसबेला व्यापारीहरूले महँगोमा मल बिक्री गर्ने गरेकोमा अहिले किसानहरूले बीउ नरोप्दै मल खरीद गरी सञ्चय गर्न शुरू गरेकाले व्यापारीले पनि अभावको अवस्था सृजना गराएका हुन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; पर्सा जिल्लाको ठोरी, जगरनाथपुर, पटेर्वासुगौली, सखुवाप्रसौनी गाउँपालिका,\u0026nbsp; पर्सागढी र बहुदरमाई नगरपालिकाका किसानहरूले धानको बीउ छरिसकेका छन। बीउ छरिसकेका किसानहरूले २५ दिनपछि रोपाइँको बेला आवश्यक पर्ने मलको जोहो अहिलेदेखि शुरू गरेपछि यो क्षेत्रमा मलको कृत्रिम अभाव भएको हो।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/7444265585530467024\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_771.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7444265585530467024"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/7444265585530467024"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_771.html","title":"किसानले सञ्चय शुरू गरेपछि व्यापारीले मलको मूल्य बढाए"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-vgglcfM4rmU\/Xsz8m2WjZTI\/AAAAAAAAxB8\/1RFE6ji76h0mYpi5AbBV2RgPoKW5u3v_ACLcBGAsYHQ\/s72-c\/biu.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-5631064818832550546"},"published":{"$t":"2020-05-26T17:07:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-26T17:18:09.562+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"सुक्खा बन्दरगाहबाट २० दिनमा डेढ सय कार छुटे"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-X82bNyIkfUM\/Xsz73U45pKI\/AAAAAAAAxBQ\/Utigae0iLxITiGAIwKnWMqfk_UxJc68awCLcBGAsYHQ\/s1600\/car.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"542\" data-original-width=\"730\" height=\"474\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-X82bNyIkfUM\/Xsz73U45pKI\/AAAAAAAAxBQ\/Utigae0iLxITiGAIwKnWMqfk_UxJc68awCLcBGAsYHQ\/s640\/car.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, १३ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंजस्थित तीनवटा भन्सार नाकाबाट व्यवसायीहरूले धमाधम सवारीसाधन छुटाउन थालेका छन्। जेठ १५ गते हुने बजेट भाषणअगावै नेपाली आयातकर्ताहरूले भन्सार बिन्दुमा लामो समयदेखि होल्ड भएका सवारीसाधनको जाँचपास गराउन थालेका हुन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंजस्थित श्रीसिया सुक्खा बन्दरगाहका प्रमुख भन्सार अधिकृत उमेश श्रेष्ठले आगामी बजेटमा सवारीसाधन आयातमा राजस्व बढ्ने सक्ने भएकोले धमाधम गाडी छुटाएर लगिरहेको बताए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; “आगामी आर्थिक वर्षको बजेटमा गाडी आयातमा भन्सार दर बढ्यो भने ठूलो घाटा लाग्ने अभिप्रायले आयातकर्ताहरूले गाडी छुटाउन थालेका हुुन सक्छन्,” उनले भने। बन्दरगाहबाट पछिल्लो २० दिनको अवधिमा १५० वटा इलेक्ट्रिक कारहरूको जाँचपास गरी पठाइएको उनले बताए। चीनमा निर्मित पूर्ण विद्युतीय एमजी ब्रान्डको डेढ सय कारको जाँचपास गरी आयातकर्ताले काठमाडौं लगेको जनाइएको छ। एमजीको एउटा विद्युतीय कारको दाम नेपालमा करीब ५५ लाख रुपैयाँ पर्छ। यस्तो गाडीमा १० प्रतिशत भन्सार महसूल र १३ प्रतिशत भ्याट गरी एउटा गाडीमा करीब साढे १२ लाख रुपैयाँ राजस्व उठने गरेको छ। १५० वटा एमजी कार काठमाडौंको पारा मोटर्सले भिœयाएको हो। डेढ सय गाडी भित्रिएपछि करीब पौनै १९ करोड रुपैयाँ राजस्व सङ्कलन भएको उनले बताए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; त्यसैगरी, बन्दरगाहमा सोमवारसम्म ७० वटा थप कार होल्ड भएर बसेको जनाइएको छ। जसमा ५५ वटा कोरियन ब्रान्डका कार (डिजेलबाट चल्ने) र १५ वटा चिनियाँ कम्पनीकै एमजी (डिजेलबाट चल्ने) कारहरू छन्।\u003Cbr \/\u003Eवीरगंज भन्सारका दुई नाकामा साढे ५ सय गाडी होल्ड\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज भन्सार नाकाको शङ्कराचार्य र आइसिपी नाकामा गरी कुल ५४४ वटा सवारीसाधन होल्ड भएकोमा केही सातायता भन्सार नाकाबाट विभिन्न प्रकारका गाडी छुटाउने क्रम बढेको बताइएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज भन्सारको शङ्कराचार्य भन्सारमा दुई सय र आइसिपीमा ३४४ गरी कुल ५४४ वटा गाडी थन्केको वीरगंज भन्सारका सूचना अधिकारी विमलकुमार साहले जानकारी दिए। उनको अनुसार होल्ड भएका गाडीहरूमा कार, जीप, भ्यान, माइक्रो, बस, ट्रक, लरीलगायतका गाडी रहेको बताए।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; विशेषगरी सिप्रदीले आयात गरेको टाटाका सवारीसाधनहरू, अग्नि समूहको महिन्द्रा ब्रान्डका गाडीहरू, सिजी समूहको मारुती सुजुकी, टोयोटा र फोर्ड कम्पनीका गाडीहरू होल्ड भएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/5631064818832550546\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_853.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5631064818832550546"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/5631064818832550546"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_853.html","title":"सुक्खा बन्दरगाहबाट २० दिनमा डेढ सय कार छुटे"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-X82bNyIkfUM\/Xsz73U45pKI\/AAAAAAAAxBQ\/Utigae0iLxITiGAIwKnWMqfk_UxJc68awCLcBGAsYHQ\/s72-c\/car.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-413151244437214789"},"published":{"$t":"2020-05-24T17:45:00.001+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-24T17:57:21.371+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"हजारौं कन्टेनर थुप्रिए, विलम्ब शुल्क अर्बौंमा "},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, ११ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; भारत तथा तेस्रो मुलुकबाट आयात भएका मालवस्तुको कन्टेनर वीरगंजस्थित सुक्खा बन्दरगाहमा लामो समयदेखि होल्ड भएपछि विलम्ब शुल्कको चिन्ता शुरू भएको छ। एउटा कन्टेनर १४ दिनभन्दा बढी होल्ड भयो वा फिर्ता गएन भने प्रतिदिन १२ देखि १५ हजार रुपैयाँसम्म विलम्ब शुल्क लाग्ने भएकोले सो शुल्क माफ गराउन सिपिङलाइन कम्पनीसँग नेपाल सरकारले पहल गर्नुपर्ने सरोकारवालाहरूले माग राखेका छन् ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज उद्योग वाणिज्य सङ्घले शनिवार विज्ञप्ति निकाल्दै लकडाउनले मालसामान आयातमा समस्या उत्पन्न भई दुई महीनादेखि ४ हजार कन्टेनर सुक्खा बन्दरगाहमा अड्केकाले विलम्ब शुल्कको समस्या समाधान गर्न नेपाल सरकार अघि बढ्नुपर्ने माग गरेको छ। सुक्खा बन्दरगाहमा अहिले भारतको कोलकाता, हल्दिया, विशाखापट्टनम बन्दरगाहबाट रेलमार्ग हुँदै ४ हजार कन्टेनर आएर होल्ड भएको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज उद्योग वाणिज्य सङ्घका अध्यक्ष गोपाल केडियाका अनुसार सिपिङलाइन कम्पनीले एउटा कन्टेनरको एक दिनको १३ हजार रुपैयाँको दरले विलम्ब शुल्क तोक्यो भने ५ करोड २० लाख रुपैयाँ हुन आउँछ। यसरी एक महीनाको विलम्ब शुल्कबापत १ अर्ब ५६ करोड रुपैयाँ हुनेछ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; कोरोना महामारीको कारण विभिन्न सिपिङलाइन कम्पनी र भारतीय कोन्करले विभिन्न समयमा विलम्ब शुल्कमा छुट पनि दिंदै आएकाले सही समयमा सरकारले पहल नगरे नेपाली व्यवसायी विलम्ब शुल्ककै कारण कङ्गाल हुने व्यवसायीहरूको तर्क छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; विश्वव्यापी महामारीका कारण नेपालको पनि जनजीवन, उद्योग, व्यापार, राष्ट्रिय अर्थतन्त्र धराशयी हुने सँघारमा पुगेको अवस्थामा आइसिपी र ड्राइपोर्टमा थुप्रिएका कन्टेनरको विलम्ब शुल्कको समस्या हल गर्नु आवश्यक देखिएको वीरगंजका अर्का व्यवसायी प्रदीप केडिया बताउँछन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; कन्टेनरको पार्किङ शुल्क र विलम्ब शुल्क आदि लकडाउन अवधिसम्मका लागि केही सिपिङलाइन कम्पनीले छुट दिएका छन्। यस्तो छुट विश्वका सबै सिपिङलाइनले दिनुपर्ने व्यवसायीहरूको माग छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; भारत सरकारले एउटा निर्देशन जारी गरी भारतीय बन्दरगाह भएर भारतमा आयात हुने मालवस्तुको कन्टेनरको लकडाउनको सम्पूर्ण अवधिसम्ममा लाग्ने डिटेन्सन शुल्कसमेत सबै सिपिङ कम्पनीबाट छुट गराएको छ । तर नेपाल सरकारले यस विषयमा कदम चाल्न नसकेको व्यवसायीहरूको आरोप छ। विदेशबाट कन्टेनरमा मालसामान ढुवानीका लागि मक्र्सलाइन, एमएसी, बिपिएललगायत दजर्नौं सिपिङलाइन कम्पनीहरूले सेवा उपलब्ध गराउँदै आएका छन्।\u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/413151244437214789\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_908.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/413151244437214789"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/413151244437214789"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_908.html","title":"हजारौं कन्टेनर थुप्रिए, विलम्ब शुल्क अर्बौंमा "}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-9046932708145252135"},"published":{"$t":"2020-05-23T20:07:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-23T20:07:45.098+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"बारामा आमा समूहले फलाउन थाल्यो तरकारी"},"content":{"type":"html","$t":"\u003C!--[if gte mso 9]\u003E\u003Cxml\u003E \u003Co:DocumentProperties\u003E  \u003Co:Description\u003Egenerated by an Adobe application\u003C\/o:Description\u003E  \u003Co:Version\u003E12.00\u003C\/o:Version\u003E \u003C\/o:DocumentProperties\u003E\u003C\/xml\u003E\u003C![endif]--\u003E\u003Cbr \/\u003E\u003C!--[if gte mso 9]\u003E\u003Cxml\u003E \u003Cw:WordDocument\u003E  \u003Cw:View\u003ENormal\u003C\/w:View\u003E  \u003Cw:Zoom\u003E0\u003C\/w:Zoom\u003E  \u003Cw:TrackMoves\/\u003E  \u003Cw:TrackFormatting\/\u003E  \u003Cw:HyphenationZone\u003E36\u003C\/w:HyphenationZone\u003E  \u003Cw:PunctuationKerning\/\u003E  \u003Cw:ValidateAgainstSchemas\/\u003E  \u003Cw:SaveIfXMLInvalid\u003Efalse\u003C\/w:SaveIfXMLInvalid\u003E  \u003Cw:IgnoreMixedContent\u003Efalse\u003C\/w:IgnoreMixedContent\u003E  \u003Cw:AlwaysShowPlaceholderText\u003Efalse\u003C\/w:AlwaysShowPlaceholderText\u003E  \u003Cw:DoNotPromoteQF\/\u003E  \u003Cw:LidThemeOther\u003EEN-US\u003C\/w:LidThemeOther\u003E  \u003Cw:LidThemeAsian\u003EX-NONE\u003C\/w:LidThemeAsian\u003E  \u003Cw:LidThemeComplexScript\u003EX-NONE\u003C\/w:LidThemeComplexScript\u003E  \u003Cw:Compatibility\u003E   \u003Cw:BreakWrappedTables\/\u003E   \u003Cw:SnapToGridInCell\/\u003E   \u003Cw:WrapTextWithPunct\/\u003E   \u003Cw:UseAsianBreakRules\/\u003E   \u003Cw:DontGrowAutofit\/\u003E   \u003Cw:SplitPgBreakAndParaMark\/\u003E   \u003Cw:DontVertAlignCellWithSp\/\u003E   \u003Cw:DontBreakConstrainedForcedTables\/\u003E   \u003Cw:DontVertAlignInTxbx\/\u003E   \u003Cw:Word11KerningPairs\/\u003E   \u003Cw:CachedColBalance\/\u003E  \u003C\/w:Compatibility\u003E  \u003Cw:BrowserLevel\u003EMicrosoftInternetExplorer4\u003C\/w:BrowserLevel\u003E  \u003Cm:mathPr\u003E   \u003Cm:mathFont m:val=\"Cambria Math\"\/\u003E   \u003Cm:brkBin m:val=\"before\"\/\u003E   \u003Cm:brkBinSub m:val=\"--\"\/\u003E   \u003Cm:smallFrac m:val=\"off\"\/\u003E   \u003Cm:dispDef\/\u003E   \u003Cm:lMargin m:val=\"0\"\/\u003E   \u003Cm:rMargin m:val=\"0\"\/\u003E   \u003Cm:defJc m:val=\"centerGroup\"\/\u003E   \u003Cm:wrapIndent m:val=\"1440\"\/\u003E   \u003Cm:intLim m:val=\"subSup\"\/\u003E   \u003Cm:naryLim m:val=\"undOvr\"\/\u003E  \u003C\/m:mathPr\u003E\u003C\/w:WordDocument\u003E\u003C\/xml\u003E\u003C![endif]--\u003E\u003C!--[if gte mso 9]\u003E\u003Cxml\u003E \u003Cw:LatentStyles DefLockedState=\"false\" DefUnhideWhenUsed=\"true\"   DefSemiHidden=\"true\" DefQFormat=\"false\" DefPriority=\"99\"   LatentStyleCount=\"267\"\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"0\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Normal\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 7\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 8\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"9\" QFormat=\"true\" Name=\"heading 9\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 7\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 8\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" Name=\"toc 9\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"35\" QFormat=\"true\" Name=\"caption\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"10\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Title\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"1\" Name=\"Default Paragraph Font\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"11\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Subtitle\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"22\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Strong\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"20\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Emphasis\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"59\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Table Grid\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Placeholder Text\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"1\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"No Spacing\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"60\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Shading\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"61\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light List\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"62\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Grid\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"63\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"64\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"65\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"66\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"67\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"68\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"69\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"70\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Dark List\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"71\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Shading\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"72\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful List\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"73\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Grid\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"60\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Shading Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"61\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light List Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"62\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Grid Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"63\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 1 Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"64\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 2 Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"65\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 1 Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Revision\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"34\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"List Paragraph\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"29\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Quote\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"30\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Intense Quote\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"66\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 2 Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"67\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 1 Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"68\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 2 Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"69\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 3 Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"70\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Dark List Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"71\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Shading Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"72\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful List Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"73\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Grid Accent 1\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"60\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Shading Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"61\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light List Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"62\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Grid Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"63\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 1 Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"64\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 2 Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"65\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 1 Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"66\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 2 Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"67\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 1 Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"68\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 2 Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"69\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 3 Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"70\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Dark List Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"71\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Shading Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"72\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful List Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"73\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Grid Accent 2\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"60\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Shading Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"61\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light List Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"62\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Grid Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"63\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 1 Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"64\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 2 Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"65\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 1 Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"66\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 2 Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"67\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 1 Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"68\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 2 Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"69\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 3 Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"70\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Dark List Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"71\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Shading Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"72\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful List Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"73\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Grid Accent 3\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"60\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Shading Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"61\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light List Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"62\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Grid Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"63\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 1 Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"64\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 2 Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"65\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 1 Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"66\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 2 Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"67\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 1 Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"68\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 2 Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"69\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 3 Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"70\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Dark List Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"71\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Shading Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"72\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful List Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"73\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Grid Accent 4\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"60\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Shading Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"61\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light List Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"62\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Grid Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"63\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 1 Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"64\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 2 Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"65\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 1 Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"66\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 2 Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"67\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 1 Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"68\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 2 Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"69\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 3 Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"70\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Dark List Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"71\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Shading Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"72\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful List Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"73\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Grid Accent 5\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"60\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Shading Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"61\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light List Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"62\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Light Grid Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"63\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 1 Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"64\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Shading 2 Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"65\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 1 Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"66\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium List 2 Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"67\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 1 Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"68\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 2 Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"69\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Medium Grid 3 Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"70\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Dark List Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"71\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Shading Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"72\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful List Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"73\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" Name=\"Colorful Grid Accent 6\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"19\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Subtle Emphasis\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"21\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Intense Emphasis\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"31\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Subtle Reference\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"32\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Intense Reference\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"33\" SemiHidden=\"false\"    UnhideWhenUsed=\"false\" QFormat=\"true\" Name=\"Book Title\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"37\" Name=\"Bibliography\"\/\u003E  \u003Cw:LsdException Locked=\"false\" Priority=\"39\" QFormat=\"true\" Name=\"TOC Heading\"\/\u003E \u003C\/w:LatentStyles\u003E\u003C\/xml\u003E\u003C![endif]--\u003E\u003C!--[if gte mso 10]\u003E\u003Cstyle\u003E \/* Style Definitions *\/  table.MsoNormalTable  {mso-style-name:\"Table Normal\";  mso-tstyle-rowband-size:0;  mso-tstyle-colband-size:0;  mso-style-noshow:yes;  mso-style-priority:99;  mso-style-qformat:yes;  mso-style-parent:\"\";  mso-padding-alt:0in 5.4pt 0in 5.4pt;  mso-para-margin-top:0in;  mso-para-margin-right:0in;  mso-para-margin-bottom:10.0pt;  mso-para-margin-left:0in;  line-height:115%;  mso-pagination:widow-orphan;  font-size:11.0pt;  font-family:\"Calibri\",\"sans-serif\";  mso-ascii-font-family:Calibri;  mso-ascii-theme-font:minor-latin;  mso-fareast-font-family:\"Times New Roman\";  mso-fareast-theme-font:minor-fareast;  mso-hansi-font-family:Calibri;  mso-hansi-theme-font:minor-latin;} \u003C\/style\u003E\u003C![endif]--\u003E \u003Cbr \/\u003E\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-q59hCp-Ccdw\/XskvdGokBKI\/AAAAAAAAw8k\/xBIbPIqc88kw6VdiNy8n_20jUvOv97AMgCLcBGAsYHQ\/s1600\/bara%2Bma%2Baama.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"845\" data-original-width=\"1600\" height=\"336\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-q59hCp-Ccdw\/XskvdGokBKI\/AAAAAAAAw8k\/xBIbPIqc88kw6VdiNy8n_20jUvOv97AMgCLcBGAsYHQ\/s640\/bara%2Bma%2Baama.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cspan style=\"font-family: \u0026quot;mangal\u0026quot;;\"\u003E\u003C\/span\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cspan style=\"font-family: \u0026quot;mangal\u0026quot;;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, १० जेठ\/\u003C\/span\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cspan style=\"font-family: \u0026quot;mangal\u0026quot;;\"\u003E\u003Cspan style=\"mso-tab-count: 1;\"\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u003C\/span\u003Eबाराको जीतपुरसिमरा उपमहानगरपालिका\u003C\/span\u003E\u003Cspan style=\"mso-ascii-font-family: Mangal; mso-bidi-font-family: Mangal; mso-hansi-font-family: Mangal;\"\u003E–\u003C\/span\u003E\u003Cspan style=\"font-family: \u0026quot;mangal\u0026quot;;\"\u003E६ का आमा समूहले उत्पादन गरेको तरकारी आपैंmले उपभोग गर्न थालेको छ । जीतपुरसिमरा उपमहानगर अन्तर्गत प्रत्येक वडालाई बहुक्षेत्रीय पोषण कार्यक्रम अन्तर्गत दिइने सहयोगबाट यहाँका महिलाहरूले तरकारीखेती गरी उपभोग गर्न थालेका हुन् ।\u003C\/span\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cspan style=\"font-family: \u0026quot;mangal\u0026quot;;\"\u003E\u003Cspan style=\"mso-tab-count: 1;\"\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u003C\/span\u003Eनगरपालिकाले २४ वटा वडामा एक हजार दिनको लागि आमाहरूलाई बहुक्षेत्रीय पोषण कार्यक्रम अन्तर्गत सहयोग गर्दै आएको छ । यही सहयोगको सदुपयोग गर्दै नगौलका करीब ६० जना आमाहरूको समूहले करीब एक बिघा खेतमा तरकारीखेती गरेको जीतपुरसिमरा उपमहानगर पोषण कार्यक्रमका सम्पर्क व्यक्ति हरिकिशोर साहले जानकारी दिए ।\u003C\/span\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cspan style=\"font-family: \u0026quot;mangal\u0026quot;;\"\u003E\u003Cspan style=\"mso-tab-count: 1;\"\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u003C\/span\u003Eचैत महीनादेखि लकडाउनको सदुपयोग गर्दै शुरू गरिएको तरकारीखेतीबाट उत्पादन भएसँगै पहिलोपटक नगरपालिकाको उपस्थितिमा समूहमा आबद्ध आमाहरूलाई तरकारी वितरण गरिएको साहले बताए । यस समूहले भिन्डी, लौका र बोडीको खेती गरेको छ ।\u003C\/span\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;\"\u003E\u003Cspan style=\"font-family: \u0026quot;mangal\u0026quot;;\"\u003E\u003Cspan style=\"mso-tab-count: 1;\"\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; \u003C\/span\u003Eसमूहमा आबद्ध आमाहरूले यस्तो कार्यक्रमले स्थानीय महिला तथा परिवार लाभान्वित हुने भएकोले तरकारी आपूर्ति सहज भएको बताएका छन् ।\u003C\/span\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/9046932708145252135\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_527.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/9046932708145252135"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/9046932708145252135"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_527.html","title":"बारामा आमा समूहले फलाउन थाल्यो तरकारी"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-q59hCp-Ccdw\/XskvdGokBKI\/AAAAAAAAw8k\/xBIbPIqc88kw6VdiNy8n_20jUvOv97AMgCLcBGAsYHQ\/s72-c\/bara%2Bma%2Baama.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-9107754778233144540"},"published":{"$t":"2020-05-22T16:48:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-22T16:56:45.539+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"लकडाउनमा विदेशी मदिरा भित्रियो"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eप्रस, वीरगंज, ९ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; लकडाउन अवधिमा सरकारले स्थानीय प्रशासनलाई अत्यावश्यक वस्तु मात्र भन्सारबाट भिœयाउन आदेश दिएकोमा अहिले वीरगंज सुक्खा बन्दरगाहबाट धमाधम विदेशी मदिरा काठमाडौं पठाउने कार्य भइरहेको छ। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; वीरगंज सुक्खा बन्दरगाहमा लकडाउन अगाडिदेखि सञ्चय गरिराखेको विदेशी मदिरा अहिले ग्लोबल टे«डिङ कन्सर्नको नाममा वीरगंजबाट काठमाडौं पु¥याइएको छ। लकडाउनमा सरकारले खाद्य वस्तुको मात्र आयात इजाजत दिएको र विदेशी मदिरा आयातमा पूर्णतया रोक लगाएकोमा सुक्खा बन्दरगाहबाट विदेशी मदिरा अत्यावश्यक वस्तुको सूचीमा राखेर पठाइएकोमा धेरैले आश्चर्य मानेका छन् । \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; निषेधाज्ञा हटेपछि स्थानीय प्रशासनले लकडाउनलाई कडाइका साथ पालना गर्ने भन्दै भन्सार अधिकृतलाई नै भन्सारसम्बन्धी कारोबारको जिम्मेवारी सुम्पेको थियो। भन्सार अधिकृतको जिम्मामा आएपछि सरकारले निषेध गरेको मदिरा पठाइएको हो। सुक्खा बन्दरगाहमा अहिले ३५ वटा कन्टेनरभन्दा बढी विदेशी मदिरा सञ्चित छ। तीमध्ये ग्लोबल टे«डिङ कन्सर्नको नाममा केही कन्टेनर काठमाडौं पठाइएको हो। \u003Cbr \/\u003E\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/9107754778233144540\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_522.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/9107754778233144540"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/9107754778233144540"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_522.html","title":"लकडाउनमा विदेशी मदिरा भित्रियो"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-2800945732331715501"},"published":{"$t":"2020-05-22T16:48:00.000+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-22T16:56:45.533+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"सरकारी मापदण्डप्रति वीरगंजका उद्योगीको आपत्ति"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: justify;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-SJRt-Kf4STA\/XsexWp9mNcI\/AAAAAAAAw7E\/CtMYhS_GeZY9buJFW4mPzavGbvNE2hs0gCLcBGAsYHQ\/s1600\/kidia.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"430\" data-original-width=\"354\" height=\"320\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-SJRt-Kf4STA\/XsexWp9mNcI\/AAAAAAAAw7E\/CtMYhS_GeZY9buJFW4mPzavGbvNE2hs0gCLcBGAsYHQ\/s320\/kidia.jpg\" width=\"263\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003E\u003Cdiv style=\"text-align: justify;\"\u003Eराधेश्याम पटेल, वीरगंज, ९ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; उपप्रधान तथा रक्षामन्त्री ईश्वर पोखरेलको अध्यक्षतामा चैत २० गते बसेको नोवेल कोरोना रोकथाम तथा नियन्त्रण समन्वय उच्चस्तरीय समितिले उद्योग, कलकारखाना चलाउन तथा अन्य आर्थिक गतिविधि गर्न १३ बुँदे मापदण्ड जारी ग¥यो। स्वास्थ्य मन्त्रालयको सहकार्यमा तयार पारिएको प्रोटोकलमा अन्य सबै बुँदा लगभग चित्तबुभ्mदो छन्, तर दुईवटा बुँदाले वीरगंजका व्यवसायीहरू त्रसित छन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; त्यस निर्देशनपत्रमा उल्लिखित १ को\u003Cbr \/\u003E(ङ) नम्बर बुँदामा अति आवश्यक खाद्यान्नलगायतका उद्योग चलाउन हरेक उद्योगले एम्बुलेन्स तयारी अवस्थामा\u0026nbsp; राख्नुपर्ने, अर्को उद्योगीलाई सताउने बुँदा हो, उद्योग चलाउन मजदूरहरूलाई उद्योग परिसरभित्रै राख्नुपर्ने।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; सरकारकै अव्यावहारिक नीतिको कारण वीरगंजका उद्योगहरू ५९ दिन लकडाउन बितिसक्दा पनि सञ्चालनमा आएका छैनन्। वीरगंज उद्योग वाणिज्य सङ्घका अनुसार चामल, पीठो, तेल, दाना, दाल र औषधि उत्पादन गर्ने दुई दर्जन उद्योगबाहेक बाँकी सबै उद्योग ठप्प छन्। करीब पौने १२ सय उद्योगमा ताला लगाएर उत्पादन ठप्प पारिएको छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; “लकडाउनको सुरुआती साताहरूमा एक दर्जन औषधि उद्योग, एक दर्जन खाद्यान्नका उद्योग चलेका थिए,” वीरगंज उद्योग वाणिज्य सङ्घका अध्यक्ष गोपाल केडियाले भने, “आज पनि त्यही उद्योगहरू आंशिकरूपमा मात्र चलेका छन्, सरकारले व्यवहारमा लागू गर्ने नीति बनाए पो सबै उद्योग चल्छन्, सरकारले उद्योगमा एम्बुलेन्स राख्नुपर्ने नियम बनाएको छ।”\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; यदि वीरगंज–पथलैया औद्योगिक कोरिडोरका सबै १२ सय उद्योगमा एम्बुलेन्स राख्ने हो भने यो सङ्कटको घडीमा उद्योगीले एम्बुलेन्स कहाँबाट किनेर ल्याउने, यहाँका उद्योगीको सरकारसँग प्रतिप्रश्न छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; उद्योगका मजदूरलाई कम्पनीभित्रै राख्न भनिएको छ। पर्सा, बारा, रौतहट, भारतलगायतका मजदूर छन्, कोही उद्योगमैं बस्न मान्छन्, कोही बस्न मान्दैनन्, कसरी व्यवस्थापन गर्ने। त्यस कारणले सरकारको नियम पालना गर्नै गा¥हो भएको उद्योगीहरू बताउँछन्।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; “सरकारको नियम पालना नगरी उद्योग चलाइयो भोलि कारबाही पनि सरकारले नै गर्छ,” अध्यक्ष केडियाले भने, “यस्तो अवस्थामा उद्योग चलाउनुभन्दा ज्यान जोगाउनु नै बेस हो भनेर वीरगंजका उद्योगीहरू मौन छन् ।”\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नेपाल चामल दाल सङ्घका केन्द्रीय अध्यक्ष तथा वीरगंज उद्योग वाणिज्य सङ्घका वरिष्ठ उपाध्यक्ष सुबोध गुप्ताले सरकारले गर्ने काम नगरी अर्कै काम गरिराखेको आरोप लगाए। जबसम्म उद्योग चल्ने सहायक कुरालाई व्यवस्थापन गरिंदैन, तबसम्म वीरगंजको औद्योगिक कोरिडोरले गति लिन नसक्दैन, उनको बुझाइ छ।\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; उनले भने, “सबैभन्दा पहिले सुरक्षा अधिकारी र प्रहरी प्रशासनको सोचमा परिवर्तन आउनुपर्छ, कच्चा पदार्थ बोकेको गाडीलाई भन्सार नाकादेखि उद्योग परिसरसम्म कुनै रोकटोक हुनुहुँदैन। मजदूरहरू उद्योगको परिचयपत्र देखाएर सहजै आउजाउ गर्न पाउनुपर्छ। त्यसपछि उद्योगमा सामाजिक दूरी कायम गरी मास्क, सेनिटाइजर र साबुनपानीको प्रयोग गर्नै पर्नेबारेमा उद्योग प्रशासन जिम्मेवार र सजग रहनेछ।”\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; बैंकहरूले दिनको ६ घण्टा सेवा दिंदा र बैंकसम्म आउजाउ गर्ने व्यापारी तथा उद्योगीलाई सहज वातावरण बनाउने वा फरकफरक समयमा फरकफरक पेशाकर्मीलाई बैंक सेवा दिनुपर्छ, वरिष्ठ उपाध्यक्ष गुप्ताले भने, आत्मनिर्भर हुने वस्तु उत्पादन गर्ने उद्योगलाई प्रोत्साहित गर्नुपर्छ। मजदूरहरू घरमा गएर फर्किंदा उनीहरूलाई सचेत पारी आपैंm सुरक्षित रहने गरी जनचेतना जगाएर उद्योग चलाउन सकिनेमा नानाथरीका मापदण्ड सरकारले बनाएपछि उद्योग चलाउन समस्या भइरहेको उनको दाबी थियो।\u003C\/div\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/2800945732331715501\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_316.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2800945732331715501"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2800945732331715501"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_316.html","title":"सरकारी मापदण्डप्रति वीरगंजका उद्योगीको आपत्ति"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-SJRt-Kf4STA\/XsexWp9mNcI\/AAAAAAAAw7E\/CtMYhS_GeZY9buJFW4mPzavGbvNE2hs0gCLcBGAsYHQ\/s72-c\/kidia.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}},{"id":{"$t":"tag:blogger.com,1999:blog-6917042177189007432.post-2276745135312095928"},"published":{"$t":"2020-05-22T16:47:00.002+05:45"},"updated":{"$t":"2020-05-22T16:56:45.464+05:45"},"category":[{"scheme":"http://www.blogger.com/atom/ns#","term":"आर्थिक समाचार"}],"title":{"type":"text","$t":"बीउ वितरण"},"content":{"type":"html","$t":"\u003Cdiv class=\"separator\" style=\"clear: both; text-align: center;\"\u003E\u003Ca href=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-j7aaU4_mK2M\/XsexK2cqacI\/AAAAAAAAw7A\/OURtjkguD2shywGgc9XlnompJwUcFPWwwCLcBGAsYHQ\/s1600\/biu.jpg\" imageanchor=\"1\" style=\"margin-left: 1em; margin-right: 1em;\"\u003E\u003Cimg border=\"0\" data-original-height=\"398\" data-original-width=\"723\" height=\"352\" src=\"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-j7aaU4_mK2M\/XsexK2cqacI\/AAAAAAAAw7A\/OURtjkguD2shywGgc9XlnompJwUcFPWwwCLcBGAsYHQ\/s640\/biu.jpg\" width=\"640\" \/\u003E\u003C\/a\u003E\u003C\/div\u003Eप्रस, पोखरिया, ९ जेठ\/\u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; नेकपाका नेता सखुवाप्रसौनी गाउँपालिका, महुवनका नरेशप्रसाद जैसवालको आर्थिक सहयोगमा वडा नं. २ का सन्तोष पटेलले वडावासीलाई निश्शुल्क तरकारीको बीउ वितरण गरेका छन्। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; शुक्रवार एक कार्यक्रमबीच पटेलले सयजना किसानलाई काँक्रो, घिरौला, रामतोरई, बोडी, लौका, करैला, गेनरी र पालक सागको बीउ वितरण गरेका थिए। \u003Cbr \/\u003E\u0026nbsp;\u0026nbsp;\u0026nbsp; किसानलाई कृषिमा आत्मनिर्भर बनाउने उद्देश्यले पटेलले बीउ वितरण गरेको बताएका छन्। \u003Cbr \/\u003E"},"link":[{"rel":"replies","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/feeds\/2276745135312095928\/comments\/default","title":"Post Comments"},{"rel":"replies","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_607.html#comment-form","title":"0 Comments"},{"rel":"edit","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2276745135312095928"},{"rel":"self","type":"application/atom+xml","href":"http:\/\/www.blogger.com\/feeds\/6917042177189007432\/posts\/default\/2276745135312095928"},{"rel":"alternate","type":"text/html","href":"http:\/\/www.prateekdaily.com\/2020\/05\/blog-post_607.html","title":"बीउ वितरण"}],"author":[{"name":{"$t":"Unknown"},"email":{"$t":"noreply@blogger.com"},"gd$image":{"rel":"http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail","width":"16","height":"16","src":"https:\/\/img1.blogblog.com\/img\/b16-rounded.gif"}}],"media$thumbnail":{"xmlns$media":"http://search.yahoo.com/mrss/","url":"https:\/\/1.bp.blogspot.com\/-j7aaU4_mK2M\/XsexK2cqacI\/AAAAAAAAw7A\/OURtjkguD2shywGgc9XlnompJwUcFPWwwCLcBGAsYHQ\/s72-c\/biu.jpg","height":"72","width":"72"},"thr$total":{"$t":"0"}}]}});